Míra inflace v zemích Evropské unie v září zvolnila na 2,1 procenta ze srpnového tempa 2,4 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice je inflace naopak znovu na vzestupu a ze srpnových 2,4 procenta se dostala na 2,8 procenta. Eurostat používá údaje harmonizované s metodikou výpočtu EU, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
V zemích eurozóny míra inflace v září zvolnila na 1,7 procenta ze srpnové hodnoty 2,2 procenta. Po zpřesnění dat je to nižší hodnota, než uváděl rychlý odhad, v němž Eurostat zářijovou inflaci v zemích platících eurem stanovil na 1,8 procenta.
Před rokem, tedy v září 2023, míra inflace v EU činila 4,9 procenta a v eurozóně 4,3 procenta. Inflace v Česku pak loni v září činila 8,3 procenta.
Nejnižší inflaci letos v září mělo Irsko, kde byla na nule. Následuje Litva s mírou inflace 0,4 procenta a pak Slovinsko s Itálií, kde inflace shodně činila 0,7 procenta. Naopak nejvyšší míru inflace v září mělo s hodnotou 4,8 procenta Rumunsko. Za ním je Belgie s inflací 4,3 procenta a Polsko, kde inflace činila 4,2 procenta. Ve srovnání se srpnem se roční inflace ve dvaceti státech EU snížila, v pěti vzrostla a ve dvou se nezměnila.
V září k roční inflaci v eurozóně nejvíce přispěly služby, jejichž příspěvek činil 1,76 procentního bodu. Následuje kategorie potraviny, alkohol a tabák s příspěvkem 0,47 procentního bodu a neenergetické průmyslové zboží s příspěvkem 0,12 bodu. Energie naopak pomohla růst cen mírnit, její příspěvek byl záporný a činil -0,60 procentního bodu.
Zářijová míra inflace v České republice podle metodiky ČSÚ dosáhla 2,6 procenta. Zvýšila se tak ze srpnové hodnoty 2,2 procenta. Za růstem byly podle úřadu hlavně ceny potravin a pohonných hmot.*
