Investice v domácí výrobě potravin a nápojů po letech růstu loni klesly zhruba na 13 miliard korun. V předchozím roce představovaly 15 miliard, což bylo zhruba o třetinu více než v roce 2000. Vyplývá to z údajů, které poskytl Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky.
Podle Potravinářské komory souvisel růst investic v minulých letech s povinností splnit hygienické a technologické požadavky EU a po vstupu do unie investiční aktivita klesla.
"Podniky se dost vyčerpaly," řekl prezident komory Jaroslav Camplík. Vliv na loňský pokles investic mělo podle něj i to, že potravináři měli omezený přístup k evropským fondům. Většinu peněz jim mělo přidělovat ministerstvo průmyslu a obchodu, které ale později zjistilo, že řadu druhů výrob dotovat nemůže. Vláda proto v létě schválila alespoň částečné náhradní dotace z národních zdrojů.
Podle Camplíka se dá očekávat další zesílení investic, které si vynutí rostoucí konkurence, nutnost zlevnit výrobu a zvyšovat produktivitu práce. Podporu by měly přinést evropské fondy, z nichž je pro potravináře na příští roky určeno celkově více peněz.
Komoře se ale nelíbí, že Brusel od roku 2007 zavedl u některých dotací jako výlučné příjemce malé a střední podniky, což je podle Camplíka pro ČR vzhledem ke struktuře potravinářství znevýhodňující.
Potravináři budou muset do budoucna investovat i proto, že v Evropě je tlak na výrobky nového typu, které budou méně kalorické, s menším obsahem tuků, cukrů či solí.
Tržby potravinářského průmyslu za prodej vlastních výrobků a služeb se podle předběžných údajů mezi lety 2000 až 2005 zvedly o 16,5 procenta na loňských zhruba 279 miliard korun v běžných cenách. Potravinářství loni zaměstnávalo zhruba 131.000 lidí proti 144.000 v roce 2000. Úbytek pracovníků podle Camplíka souvisí i s investicemi do modernizace a nových produktivnějších technologií.
