03.08.2001 | 07:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Jak je to s prodejem "ze dvora"

Veterinární zákon otevřel zemědělcům možnost přímého prodeje i některých živočišných produktů, tzv. prodeje ze dvora. O jaké produkty jde? Na tuto a další otázky nám odpověděl tiskový mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben:
"Podle zákona č. 166/99 Sb., o veterinární péči, je možné se souhlasem okresní veterinární správy prodávat v místě výroby přímo spotřebiteli syrové mlékárensky neošetřené mléko a výrobky z něj a dále také čerstvá neprosvícená a neoznačená vejce. Prodávat tímto způsobem lze rovněž med a další včelí produkty."

Jaké jsou podmínky pro přímý prodej syrového mléka spotřebiteli?

"Podmínkou je, aby šlo o mléko zdravých zvířat z chovu, v němž nejsou nebezpečné nákazy. Toto mléko se však nesmí dál dostat na trh, nebo být použito při poskytování stravovacích služeb. Mléko zároveň musí splňovat další podmínky, které uvádí zmíněný zákon a s ním související vyhláška č. 287/99 Sb. Syrové vyčištěné mléko je možné prodat přímo do dvou hodin po nadojení. Pokud se tak nestane, musí se zchladit na teplotu nižší než 8 °C. Zchlazené mléko se pak může prodávat do 24 hodin po nadojení. Vyhláška č. 287/99 Sb. dále předepisuje, že mléko nesmí mít vyšší celkový počet mikroorganismů než 100 tisíc v 1 ml a více somatických buněk než 400 tis. v 1 ml. V obou případech jde o průměry hodnot za delší časové období (dva měsíce u mikroorganismů a tři měsíce u somatických buněk). Okamžitý počet mikroorganismů však nesmí převýšit 300 tis. v 1 ml. Mléko dále nesmí obsahovat vyhláškou uvedené kontaminující látky a jeho bod mrznutí musí být maximálně -0,515 °C. Kdo takto prodává mléko a výrobky z něj, je povinen podle zákona č. 166/99 Sb. zajistit jejich laboratorní vyšetření, a to jednak při podávání žádosti na okresní veterinární správu o souhlas s tímto způsobem prodeje a dále při každé změně v chovu zvířat, získávání nebo ošetřování mléka, která by mohla ovlivnit jeho zdravotní nezávadnost. Nejméně se tato kontrola musí provádět jednou za šest měsíců. Zároveň však vyhláška č. 287/99 Sb. v § 42 odst. 2) písm. c říká, že počet mikroorganismů a somatických buněk se zjišťuje nejméně za dvakrát měsíčně. Toto ustanovení se podle § 44 vztahuje i na mléko prodávané ze dvora."

Kde může farmář mléko prodávat?

"Musí to být místnost oddělená od stáje a také od mléčnice, kde je mléko určené pro mlékárnu. Na viditelném místě musí být upozornění: Syrové mléko, před použitím převařit.“

Co je nutné splnit při prodeji vajec ze dvora?

"Musí jít o zdravý chov a prodeji opět musí předcházet souhlas příslušné obvodní veterinární správy. Farmář si může zřídit prodejní místo na svém statku nebo v rámci obce. Kromě veterinárního souhlasu potřebuje také licenční oprávnění vydané obecním úřadem. V prodejním místě musí viditelně umístit nápis: Čerstvá, neprosvícená a neoznačená vejce a uvést jméno a adresu majitele chovu, z něhož vejce pocházejí. Vejce se musí sbírat denně a o denní produkci také musí vést majitel chovu záznamy. Vejce se mohou skladovat při nekolísající teplotě mezi 5 a 18 °C. "

Poměrně častý je prodej medu. Co pro něj předepisuje legislativa?

"Vyhláška č. 287/99 Sb. požaduje, aby se prodával pouze med od včelstva, v němž se nevyskytují mor a hniloba včelího plodu. Prodávaný med, propolis a včelí mateří kašička musí tedy pocházet ze zdravých včelstev a nesmějí obsahovat škodlivé znečišťující látky v množství, které je pro lidi škodlivé. Mateří kašička se musí stabilizovat do tří hodin po získání a uchovávat při 0 °C."

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down