Za jakých podmínek je přípustná změna travního porostu na ornou půdu, aby nehrozily žádné následky ze ztráty dotací? O závazný výklad k takovému převodu kultury požádala na sklonku minulého roku havlíčkobrodská agrární komora ministerstvo zemědělství a Státní zemědělský intervenční fond. Obě instituce sice manuál odmítly vydat, nicméně na některé otázky odpověděly.
Zákon o zemědělství č. 247/2003 Sb. v § 3 odst. 5 hovoří o neposkytnutí dotací, pokud žadatel změní u půdního bloku nebo jeho dílu vedeného v evidenci zemědělské půdy kulturu travní porost na ornou půdu. Podle ředitelky Okresní agrární komory Havlíčkův Brod Marie Brodinové však není jasné, jakých dotací, navíc v jakém časovém období se postih týká. To by měl jasně stanovit závazný výklad, o který loni 8. prosince požádala. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) odpověděl 20. prosince, ministerstvo zemědělství (MZe) pak 10. ledna.
MZe: závazný výklad může vydat jen soud
Závazný výklad práva je oprávněn podat formou rozhodnutí pouze soud, sdělil za MZe ředitel legislativního a právního odboru Jindřich Urfus. Podle ministerstva upravuje zákon o zemědělství poskytování dotací obecně a podmínky pak upřesňují jednotlivá nařízení vlády. „Domníváme se, že jde o změnu v průběhu kalendářního roku. Při změně kultury na konci kalendářního roku anebo po skončení pětiletého období může být dotace poskytnuta na novou kulturu,“ uvedl Urfus k citovanému ustanovení zemědělského zákona. Připomněl povinnost informovat ministerstvo do 15 dnů po změně kultury tento převod, jinak fyzické osobě hrozí sankce až 250 tisíc korun a právnické až 500 tisíc korun. Ředitel právního odboru se ve své odpovědi rovněž odvolal na zásady správné zemědělské praxe, které jsou přílohou ke dvěma vládním nařízením - o pomoci pro LFA (č. 241/2004 Sb.) a k agroenvironmentálním opatřením (č. 242/2004 Sb.). Podle těchto zásad žadatel nesmí v průběhu pětiletého závazku změnit na půdních blocích či jejich dílech travní porost na ornou půdu.
Postup pro loňský rok
Ministerstvo doporučuje v této věci respektovat stanovisko SZIF coby garanta za poskytování dotací. Ani fond ovšem nebude vydávat požadovaný závazný výklad, protože k tomu není podle Miloše Jirovského, ředitele odboru přímých plateb a HRDP, oprávněn. Odpovídající v dopise doplnil, jaká pravidla SZIF uplatňuje. Popsal přitom postup pro rok 2004, v jehož závěru dopis z fondu do Havlíčkova Brodu odešel. U jednotné platby na plochu, tzv. SAPS, neposkytne v daném roce platbu na daný půdní blok, u něhož se změnil TTP na ornou půdu, ať už zčásti či na celém bloku. Pokud k takové změně kultury (na celém půdním bloku nebo jen části) dojde u opatření LFA či agroenvi, žádost o dotaci se zamítá a v onom roce fond nevyplatí na daná opatření žádné dotace. „V případě, že je půdní blok přihlášen do nějakého agroenvi opatření a změní se u něj TTP na ornou půdu, bude žadatel povinen vrátit i dotaci na daný půdní blok za předešlé roky příslušného pětiletého závazku,“ upozornil Jirovský. Doplnil, že po skončení pětiletého závazku v rámci agroenvi může žadatel změnit travní porost na ornou půdu, aniž by vracel dotaci za celé období. „Musí si však zároveň uvědomit případné postihy ve vztahu k platbám SAPS a LFA,“ zdůraznil.
Havlíčkobrodská komora poděkovala oběma institucím za odpovědi, stále však trvá na závazném právním výkladu. „Případné sankce mohou mít dalekosáhlé ekonomické dopady na příjemce podpor,“ uvádí Marie Brodinová. Navíc poukázala na to, že odpověď od SZIF se vztahovala k uplynulému roku. „Chtěli bychom vědět, jestli uvedený postup bude fond uplatňovat i v letošním roce a zda bude platit i v dalších letech,“ zdůraznila Brodinová. Nicméně ředitel Jirovský potvrdil, že jeho vyjádření se skutečně vztahovalo k minulému roku. Nyní se totiž v Poslanecké sněmovně projednává novela zákona o zemědělství a není podle něho jisté, zda se něco v této záležitosti při otevření normy nezmění.
