Údržba krajiny, rostlinná výroba, chov skotu, domácí produkce mléčných výrobků a jejich prodej „ze dvora“ spolu s poskytováním občerstvení jsou hlavními zdroji příjmů rodinné farmy Hof ter Waeren rodiny Willi van Ackera, která leží nedaleko. Obživu dává čtyřem lidem.
Otec a syn se věnují hlavně práci na půdě, které obhospodařují celkem 82 ha. Matka a snacha pomáhají s chovem hospodářských zvířat, vyrábějí doma mléčné výrobky (sýry eidamského typu, máslo, jogurt a zmrzlinu) a obsluhují obchod, v němž tyto výrobky prodávají spolu s dalšími produkty z farmy a kde také poskytují občerstvení. Obchod a s ním související prostor pro občerstvení jsou v provozu deset měsíců do roka. Výhodou je blízkost hlavního města. Návštěvní kniha farmy svědčí o tom, že farmou prošly i významné návštěvy hlavního města EU.
Chovaný skot (celkem asi 200 kusů) má kombinovanou maso-mléčnou užitkovost s dojivostí průměrně 5000 litrů za laktaci. Rostlinná produkce zahrnuje obilí, cukrovku, brambory a kukuřici. Nepostačuje k pokrytí nároků na krmivo, které je nutné dokupovat. Silážuje se nejen kukuřice, ale i vyslazené řepné řízky z cukrovaru. Potravinářskou pšenici prodává farmář prostřednictvím firmy, která mu dodává krmivo. Willi van Acker přiznává, že bez dotací na skot a půdu, které u jeho hospodářství činí asi půl milionu BEF, by nedosáhl zisku. „Farmář se v unii musí stát manažerem, aby uměl využívat Společnou zemědělskou politiku a zvládl její náročnou administrativu,“ konstatoval. Ceny mléka jsou v Belgii jiné v zimě, kdy základní úroveň dosahuje 11 BEF, a v létě, kdy činí pouze 10 BEF. Za lepší kvalitu dostávají farmáři příplatky. Mléčné kvóty podle van Ackera omezují růst produkce. „Budou platit do roku 2003 a pak by měla proběhnout diskuse o jejich dalším používání,“ dodal.
Rozšíření EU vnímá van Acker z pohledu tří aspektů: kvality, množství produkce a ceny. Sám prohlásil, že se přijetí kandidátských států neobává: „Věříme, že naši spotřebitelé dají přednost domácím potravinám.“ Jak však dodal, tento názor všichni belgičtí farmáři nezastávají.
„V Belgii jsou většinou rodinné farmy. Pokud taková farma zkrachuje, přijde o obživu celá rodina,“ vysvětlil důvody, které vedly k demonstraci farmářů, jež proběhla v době zasedání Rady ministrů zemědělství patnáctky. „Dioxiny a BSE jsou dvě rány, které v krátké době postihly belgické farmáře,“ konstatoval s tím, že se obává, že nebude dostatek peněz na zvládnutí krize BSE a že se tato krize citelně dotkne chovu skotu, který zajišťuje podstatnou část příjmů jeho farmy.
