Kvůli rostoucím cenám obilí, ke kterým přispěly dopady invaze ruských vojsk na Ukrajinu, sníží letos japonští zemědělci produkci rýže a přejdou na pěstování pšenice a sóji. Zhruba 80 procent pšenice a 90 procent sójových bobů používaných a spotřebovávaných v Japonsku se teď podle serveru Japan Today dováží. Jejich ceny ale prudce vzrostly, protože Rusko a Ukrajina jsou jejich hlavními producenty.
Podle vládního průzkumu z konce dubna uvedlo 37 ze 47 japonských prefektur, že sníží plochu rýže oproti předchozímu roku. Chystá se k tomu i prefektura Hokkaidó, což je hlavní producent této zemědělské komodity v severním Japonsku. Jde tak o nárůst proti lednu, kdy takto odpovědělo 22 prefektur, uvedlo japonské ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu. "Stále více zemědělců přechází na produkci pšenice a sóji, protože jejich ceny na světových trzích prudce rostou," uvedl úředník ministerstva. Dodal, že poptávka po těchto plodinách pěstovaných v Japonsku je už nyní vysoká. Naproti tomu spotřeba a cena rýže má v Japonsku od roku 1962 klesající tendenci, protože se mění životní styl a klesá počet obyvatel. Poptávku po rýži ovlivnila i pandemie covidu-19, kdy výraznou roli hrála omezená doba provozu restaurací, které se řadí k důležitým odběratelům. Ministerstvo zemědělství odhaduje, že celková plocha vyčleněná pro pěstování rýže na vaření se v Japonsku sníží o 35 000 hektarů. Doporučuje ale, aby se snížila o dalších 4000 hektarů, a produkce tak odpovídala úrovni poptávky, která se pohybuje kolem 6,75 milionu tun. Vláda navíc zemědělcům poskytla dotace jakožto podporu, pokud se rozhodnou změnit pěstovanou plodinu. Příjmy včetně dotace na pěstování rýže na vaření činí přibližně 13 000 jenů (asi 2300 Kč) na deset arů, zatímco na pěstování krmné rýže je to 26 000 jenů (asi 4600 Kč) a pšenice 48 000 jenů (asi 8500 Kč). Příjem za pěstování sójových bobů pak činí 49 000 jenů (8650 Kč) na deset arů.*
