Ranní mrazy v dubnu a začátkem května způsobily českým ovocnářům škody v řádu minimálně desítek milionů korun. Úroda některých druhů ovoce, například meruněk, bude proto téměř určitě nižší než loni. Poškození přesto zatím nedosahují výše škod z jara let 2011 a 2012. Uvedl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Proti poškození sadů mrazy se v Česku takřka není možné pojistit. Problém by podle Ludvíka do budoucna mohlo pomoci vyřešit vytvoření speciálního fondu běžného v jiných zemích, o němž se již několik let mluví. Zatímco 17. dubna škodil mráz spíše pěstitelům v Čechách, den poté na Moravě. Začátkem tohoto týdne poškodily nízké teploty sady především v jižních a východních, ale také v severních Čechách. "Vzalo to ty citlivější druhy, někde jsou poškozeny třešně, hrušky, švestky, někde jsou poškozeny i jabloně," uvedl Ludvík. Letošek je podle něj třetím z posledních pěti let, kdy mrazy negativně ovlivnily podnikání tuzemských ovocnářů. Podobně jako další pěstitelé i oni upozorňují, že extrémů počasí v posledních letech výrazně přibývá. "I to je důvod, proč řada pěstitelů zvažuje budoucnost, jestli se vůbec ovocnářství věnovat, protože ekonomicky to začíná být při výkyvech počasí, které jsou, prostě neúnosné," poznamenal Ludvík. Na rozdíl od řady jiných škod naprostá většina v Česku působících pojišťoven neumožňuje pěstitelům pojistit se proti škodám mrazem. Například předloni jarní mrazy především na Moravě postihly hlavně peckoviny a jejich sklizeň pak byla jednou z nejhorších vůbec. Třeba úroda meruněk se propadla o tři čtvrtiny na 904 tun a byla nejnižší v posledních letech. Podle Ludvíka pochopitelně nelze pojišťovny, které jsou soukromými tržními subjekty, nutit, aby pojištění proti mrazům nabízely. "Takže jedinou možností je jakýsi fond nepojistitelných rizik, který v některých zemích EU funguje," podotkl Ludvík. O zřízení podobného fondu, do něhož by přispívali sami pěstitelé i stát a z něhož by mohlo být v případě nepojistitelných živelních pohrom pěstitelům hrazeno odškodné, se v ČR již řadu let mluví, idea přitom stále nebyla dotažena do konce. Ke škodám paradoxně přispěla mírná zima a brzký nástup jara, díky němuž je vegetace zhruba o tři týdny dál, než bývá obvyklé. Zatímco na začátku jara nasvědčovalo počasí velmi dobré úrodě, nyní už pěstitelé tak optimističtí nejsou. Například produkce meruněk bude určitě meziročně nižší, sdělil Ludvík.*
