Zemědělské práce na Vysočině pozdržel mráz, podle některých agronomů řepka a ozimé obilí v některých místech omrzly. Zemědělci v kraji si podle ankety často stěžují na přemnožené hraboše, kteří škodí v jetelích a dalších plodinách potřebných pro krmení dobytka. V chovech zvířat provádějí podniky dezinfekci a dělají další opatření proti nákaze koronavirem, aby jim neonemocněli pracovníci.
Dopady mrazivého počasí na pole se podle ředitele žďárské agrární komory Václava Špačka zatím těžko hodnotí. "Spíš máme problémy, že je tady velké sucho. Určité obavy máme z toho, jestli budeme mít dostatek krmení," řekl. Na polích s krmnými plodinami od podzimu přibylo hrabošů. Chovatelé mají také strach, aby jim neonemocněli pracovníci v živočišné výrobě. Snaží se například, aby se jejich směny nepotkávaly.
V okolí Malče na Havlíčkobrodsku se dopady posledních nezvykle mrazivých nocí ukazují na řepce i na ozimých obilninách. Například řepky kvůli tomu mohou být náchylnější na houbové choroby. "My jsme naštěstí ještě neměli venku nic z toho, co jsme zaseli zjara," uvedl agronom Zemědělského družstva Maleč Josef Linhart. I v této oblasti je na polích víc hrabošů, brzo může chybět voda. "Uvidíme, třeba přijde jeden dva deštíky, které pomohou," podotkl Linhart. V okolí Malče družstvo hospodaří na 1800 hektarech pozemků.
Podnik Selekta Pacov na Pelhřimovsku kvůli mrazivému počasí ještě nezačal sázet brambory. "Brambory obsahují velké množství vody, nemůžeme je sázet, když mrzne," uvedl ředitel Josef Diviš. Začátek výsadby se rok od roku liší podle počasí. Někdy se s ní začíná už na Josefa, tedy 19. března. Na úrodu brambor podle Diviše ale bude mít rozhodující vliv množství dešťových srážek během jejich růstu. Selekta obhospodařuje 740 hektarů orné půdy, zabývá se i šlechtěním brambor a chovem dobytka.
I tento podnik zavedl opatření proti šíření viru, například ve svém skleníku v Hrádku u Pacova, kde se prodává sadba zeleniny a květin, instaloval terminál na placení kartou. Jinak zatím funguje v podstatě normálně.*
