Na přípravu na vstup do Evropské unie by potravinářský průmysl potřeboval v období 2002 až 2005 (včetně) ročně investovat 17 miliard korun. Vyplývá to ze závěrů rozborového materiálu věnovaného tomuto zpracovatelskému odvětví, který ministerstvo zemědělství v uplynulém týdnu předalo Poslanecké sněmovně. Ta by měla rozhodnout, zda budou mít potravináři naději na podporu státu.
Potřebné investice se přitom podle náměstka ministra zemědělství pro potravinářský průmysl Rudolfa Jánského dělí do čtyř kategorií. V první jsou investice na zlepšení celkové hygieny výroby, v druhé na zajištění bezpečnosti potravin v celém řetězci, třetí se týká splnění požadavků životního prostředí a ve čtvrté jsou investice na rozvoj konkurenceschopnosti, tedy do ekonomiky výroby a nových technologií. Jak uvedl, podle propočtů vycházejících z údajů o stavu odvětví by potravinářský průmysl byl schopen sám investovat ročně zhruba 11 až 12 mld. Kč. Z jiných zdrojů by tedy bylo zapotřebí pokrýt každým rokem asi pět miliard korun. „Víme, že nemá smysl mít nereálné požadavky na státní rozpočet, který je velmi napjatý,“ konstatoval Jánský s tím, že pro to, aby podniky byly schopny přežít po vstupu ČR do unie, je nezbytné zajistit prostředky alespoň na první tři zmíněné kategorie investic. „Uvažujeme proto s roční podporou ve výši asi 1,5 mld. korun ze státních prostředků. Přitom chceme využít nástroje, které jsou již dnes k dispozici,“ uvedl náměstek. Jak vysvětlil, jde zejména o program SAPARD, Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond a také podpory ministerstva průmyslu a obchodu určené pro malé a střední podnikání. Jen určitou část by měla představovat přímá dotační podpora z prostředků státního rozpočtu. Pro příští rok by podle Jánského měla dosáhnout 440 milionů korun. Tyto prostředky mají sloužit na zavádění systémů jakosti (ISO norem a systému environmentálního managementu - EMS) a také systému kritických bodů ve výrobě HACCP.
Ačkoliv zmíněný materiál popisuje všechny segmenty potravinářského průmyslu, podporu, která z jeho propočtů vyšla, chce ministerstvo zaměřit nikoli celoplošně, ale pouze na určité obory. „Chceme ji soustředit zejména na výrobu masa a masných výrobků, zpracování drůbeže, mlékárenský průmysl, pekárenskou výrobu a podniky, které zpracovávají ovoce, zeleninu a brambory. Nejde jen o to, že jsou to podniky, které zpracovávají hlavní zemědělské komodity, ale z rozboru také vyplynulo, že právě tyto obory potravinářského průmyslu budou vyžadovat největší podíl investic,“ vysvětlil Jánský.
Jeho úsek nyní musí připravit pro potravináře přehledný a srozumitelný návod, jak mohou dosáhnout na podpory z uvedených dnes již existujících zdrojů. Ve spolupráci s Potravinářskou komorou a podnikatelskými svazy pak musí přesně stanovit kritéria, na jejichž základě budou mít potravináři možnost získat přímou podporu.
