Šestnáct procent mléčných výrobků, neboli 116 milionů tun, se ve světě každoročně vyhodí nebo se ztratí. Za zhruba polovinu tohoto objemu nesou odpovědnost maloobchodníci a spotřebitelé, kteří vyhazují na 60 milionů tun mléka a mléčných výrobků ročně. Přibližně 55 milionů tun těchto výrobků se ztratí dokonce dříve, než dospěje do skladů, tedy během výroby a distribuce. Uvedl to profesor Peter Alexander, člen nové Globální akademie zemědělství a potravinové bezpečnosti, která výzkum prováděla.
Podle některých analytiků může odpad dosahovat až 30 procent, pokud se zohlední další faktory neefektivnosti, jako je nadměrný export, používání mléka jako krmiva nebo nadměrná spotřeba. V mnoha rozvojových zemích je procento ztráty mléka na cestě z farmy do skladu mnohem vyšší než v ekonomicky rozvinutějších zemích, a to kvůli obtížím při skladování a přepravě produktů. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se například v Ománu ztrácí 15 procent mléka na úrovni zemědělského podniku, zatímco ve Švédsku jsou takové ztráty nulové. Ve vyspělých zemích zase mléko vyhazují maloobchodní firmy a spotřebitelé.
Navzdory tomu se v posledních čtyřech letech produkce mléka ve světě rychle zvyšuje, v letech 2014 až 2018 tempem o šest procent ročně. Největší nárůst byl zaznamenán v Indii, Kanadě, Nizozemsku a Irsku. V Evropě stoupla výroba skokově v roce 2015, kdy byly po 31 letech zrušeny kvóty na mléko a sankce, které hrozily výrobcům za jejich překročení. Nicméně podle britského sdružení Dairy UK patří mlékárenský sektor ve světovém měřítku k těm nejméně marnotratným. Zatímco mléčných výrobků se vyhodí 16 procent, celkově přijde nazmar na 30 procent vyprodukovaných potravin.*
