Vláda minulý týden schválila bez připomínek agrární koncepci, která se pokouší narýsovat směřování českého zemědělství do roku 2013. Podle předkladatele, ministerstva zemědělství, jde o otevřený dokument, který se bude aktualizovat podle přijímaných kroků jak na domácí scéně, tak v Evropské unii. Potravináři se v agrární koncepci nenašli, a proto si prosadili zpracování vlastního programu. Ten by měl kabinet projednat v blízké době.
Agrární koncepce podle resortního ministerstva reaguje na klíčové současné i budoucí problémy a výzvy spojené se zemědělstvím na celosvětové, evropské i domácí úrovni. Tvůrci dokumentu předpokládají, že se podstatně zlepší ekonomická situace zemědělských podniků. Zatímco v letošním roce by podpory měly dosáhnout kolem 25 miliard korun, do roku 2013 se mají blížit 40 miliardám. Část podpor ale odčerpají vyšší náklady na práci a půdu a postupně i na dodržování podmínek šetrných k životnímu prostředí. Dotace by také měly sloužit k řešení rizikovosti podnikání v zemědělství a napomoci nezbytnému investičnímu rozvoji. Koncepce předpokládá, že bude pokračovat restrukturalizace podniků, zejména postupný přesun chovu dojného a masného skotu z nížin do vyšších oblastí, kde se bude více zatravňovat. Pouze mírně by se měla zvýšit plocha půdy bez zemědělské produkce, celkově má narůst produkce obilovin a olejnin, ale i mléka při zrušení sankcí za překračování kvót. S určitým, možná přechodným, poklesem produkce se počítá v chovu prasat a drůbeže. Multifunkční charakter zemědělství se podle koncepce bude rozvíjet pouze postupně, zesílí až v závěrečném období. Autoři dokumentu předpokládají, že se bude zvětšovat výměra podniků, především na bázi individuálního vlastnictví, resp. družstev a společností, ve kterých se podstatně zvýší koncentrace majetku a ekonomické síly managementu. Tato tendence převáží nad zakládáním nových podniků rodinného typu. Do podnikání bude pronikat zahraniční i domácí nezemědělský kapitál, soudí koncepce.
Desetileté programovací období rozděluje do etapy vstupní, která potrvá do roku 2006, a většina podpor, přes 64 procent, se v té době bude orientovat na zajištění příjmů zemědělců a snižování rizikovosti výroby. V letech 2007 až 2010 bude pokračovat etapa přizpůsobení, kterou vystřídá fáze vyrovnání. Téměř 70 procent podpor, které stoupnou díky navýšení z unijních zdrojů, půjde opět na příjmy podnikatelů a pokrytí rizikovosti jejich činnosti.
Důvodem pro zpracování samostatné potravinářské koncepce byla podle prezidenta Potravinářské komory ČR Jaroslava Camplíka skutečnost, že agrární program na potraviny poněkud zapomněl. „Proto jsme si vymohli, že potravináři budou mít samostatnou koncepci, jako je tomu v případě vodního a také lesního hospodářství,“ uvedl Camplík. „Hlavně jsme nebyli a nejsme spokojeni se současnou reorganizací ministerstva a i touto věcí se také koncepce zabývá,“ dodal. Jedním z jejích hlavních výstupů je totiž zřízení Národního úřadu pro potraviny, který by měl obsáhnout celou problematiku tohoto odvětví. Ředitel úřadu bude na úrovni náměstka ministra a bude mít na starosti všechno, co s výrobou potravin souvisí. Potravináři hlavně kladou důraz na to, aby úřad hlavně zastřešil všechny instituce, které zasahují do kontroly potravin s výjimkou orgánů veřejného zdraví (hygieny), jež spadají pod ministerstvo zdravotnictví.
Výroba potravin je v Evropské unii strategickým oborem. Podle ředitele Konfederace potravinářského a nápojového průmyslu zemí EU Raymonda Destina jde o průmyslové odvětví s ročním obratem 700 miliard eur. Zatímco v některých členských zemích jsou potraviny přímo v názvu příslušného ministerstva, u nás se časem vytratilo i slůvko výživa. Jedním ze záměrů koncepce pro potravinářství je proto i návrat k původnímu názvu ministerstvo zemědělství a výživy.
Jak se našemu agrárnímu sektoru podaří uspět nejen na unijním, ale také na domácím trhu, závisí ve velké míře právě na potravinářích, na jejich schopnostech vystihnout zájem a potřeby zákazníků a reagovat na ně nabídkou svých výrobků. V propagaci výrobků a také v průzkumech trhů by měla pomoci marketingová agentura.
Na přípravu vstupu do Evropské unie museli potravináři vynaložit miliardy korun a další budou muset ještě investovat. Koncepce potravinářství předpokládá, že pro spolufinancování strukturálních fondů by státní rozpočet měl na potravináře v letech 2004 až 2006 pamatovat alespoň částkou kolem 360 milionů korun.
