Vláda v minulých dnech povolila dočasné snížení minimálního limitu obilovin ve státních hmotných rezervách, a to o 150 tisíc tun. Důvodem je podle mluvčího vlády Libora Roučka řešení přechodného nedostatku obilovin na domácím trhu, který vznikl nepříznivými vlivy počasí v loňském roce. Půjčky ze státních sýpek se mají týkat jak potravinářského, tak krmného obilí, doplnil Jiří Felčárek z tiskového oddělení MZe.
Mlynáři však rozhodnutí vlády nechápou a nedeklarují problémy se zásobováním do nové sklizně. „Na posledních čtvrt roku přede žněmi si mlýny obilí zajistily smlouvami. Nedostatek nepociťují ani na Moravě, kam se kvůli slabší loňské úrodě vozí obilí z Čech,“ uvedl Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů. Mírně napjatou bilanci u krmného obilí potvrdil předseda Českomoravského sdružení ZZN Miroslav Zobal. Nemyslí si však, že by se vybralo celých 150 tisíc tun.
Uvolňování potravinářské pšenice ze státních rezerv by podle Filipa mohlo srazit její cenu, která se prakticky od konce března udržuje na stejné hladině - kolem 4200 do maximálních 4400 korun za tunu. Mlynáři také připomínají, že se jim nelíbilo vydání vysokých vývozních licencí pro první letošní pololetí. Z uvolněných 750 tisíc tun se ale nevyčerpala ani polovina. „Nejprve se tu volalo po zrušení licencí, mluvilo o obrovském přebytku obilí a podle toho se vydaly licence, nyní se ze stejných míst dozvídáme o nedostatku a potřebě uvolnit zásoby ze státních rezerv,“ poznamenal Filip. Státní zemědělský intervenční fond zatím prodal z nakoupených zhruba sto tisíc tun pšenice asi 17 tisíc tun. Na dotaz, zda bude fond nadále nabízet obilí k vývozu, odpověděl ředitel Jan Höck: „Prezidium fondu se nad tím zamýšlelo a k tomuto tématu se vrátí na červnovém zasedání. Pravidelné tendry normálně pokračují.“ Podle MZe skladovatelé požadovali na červen a červenec půjčky 65 tisíc tun obilí a ostatní subjekty poptávaly 80 tisíc tun.
