Klíčové prvky McSharryho reformy

Další díl z dvanáctidílné série pořadů s názvem Historie a současnost Evropské unie (EU) a společné zemědělské politiky (SZP) se zaměřuje na období McSharryho reformy. Do TV Zemědělec opět přijal pozvání vědecký pracovník a pedagog katedry ekonomiky České zemědělské univerzity Karel Tomšík. Pořad, který moderoval ředitel vydavatelství Profi Press Martin Sedláček, je možné si poslechnout také formou podcastu. Jeho podstatnou část přináší na svých stránkách i týdeník Zemědělec.

V minulém díle našeho pořadu jsme se dostali k tzv. McSharryho reformě z roku 1992, která znamenala poměrně významný předěl ve fungování společné zemědělské politiky (SZP). Co tedy patřilo mezi klíčové prvky této reformy?

Tak, jak jsme shrnuli v minulém díle, McSharryho reforma byla význačným milníkem. Výrazným problémem, který musela SZP řešit, se totiž stala nadprodukce podporovaná intervenčními cenami. To znamená, motivace zemědělců zvýšit svůj příjem tím, že budou více vyrábět. Předchozí pokusy snížit nadprodukci nebyly dostatečně úspěšné a bylo tedy zřejmé, že bez radikálnější reformy, to je bez zásahu do intervenčních cen (tedy bez jejich snížení), nebude docíleno kýženého efektu. A to byl ten klíčový prvek reformy.

Spolufinancováno z prostředků Evropské unie

Vyjádřené názory a stanoviska jsou však názory a stanovisky autorů a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie. Evropská unie ani orgán poskytující podporu za ně nenesou odpovědnost.

Pokud tedy reforma navrhovala snížení intervenčních cen, zřejmě to příliš velké nadšení u zemědělců nevyvolalo.

To je pochopitelné. A i McSha­rry si byl vědom toho, že takový krok nebude populární a zemědělci ho nebudou vítat. Navíc si musíme uvědomit, že komise takovou reformu nemohla direktivně nařídit, ale musely ji odsouhlasit i členské státy. Takže do ní bylo nutné zakomponovat rovněž nějakou kompenzaci, aby reformu podpořily i státy, které profitovaly ze zemědělské politiky. A tou kompenzací se staly „přímé platby“. McSharry tímto krokem vyslal zemědělcům signál, že sice již nebudou dostávat tolik za produkci, ale o své peníze v konečném důsledku nepřijdou. Nižší příjem z intervenčních cen bude vykompenzován právě těmito přímými platbami, které nebudou vázány na množství produkce. Přímé platby byly v první fázi vázány například na plochu nebo kus skotu. Bylo to tedy částečné oddělení podpory od produkce, nicméně zásadní posun oproti původní cenové podpoře.


S Karlem Tomšíkem hovořil ředitel vydavatelství Profi Press Martin Sedláček (vpravo)

Kterých komodit se reforma týkala?

Jednalo se o komodity, kde zmíněný stav byl nejmarkantnější. Reforma se dotkla především obilovin a hovězího masa. U obilovin došlo ke snížení původních intervenčních cen přibližně o 30 procent, u hovězího masa o asi 15 procent. V menší míře se reforma dotkla i výroby mléka a másla, tabáku nebo jehněčího masa, ale zde šlo spíše o marginální úpravy a podstatnější změny přišly později.

Vraťme se ale ke zmíněným přímým platbám. Očekával bych ale, že přímé platby nebyly jakýmsi automatickým darem. Bylo nutné pro jejich získání splnit nějaké podmínky?

Musíme si uvědomit, že jsme v devadesátých letech. V této době v Evropě již poměrně rezonovala otázka životního prostředí a environmentální politika byla implementována i do ostatních politik, včetně té zemědělské. Takže cenová podpora byla podmíněna i splněním některých nevýrobních opatření, která z hlediska dopadů zemědělství na životní prostředí vesměs vyžadovala extenzifikaci. Jednalo se například o tendenci omezení intenzity živočišné výroby zavedením limitů na počet zvířat na hektar nebo uvedení části zemědělské půdy po určitou dobu do klidu (tzv. set aside). Platby byly rovněž vázány na nějaké referenční údaje, ať to byly historické výměry a výnosy, na jejichž základě byly poskytovány. A samozřejmě bylo nutné dodržovat základní administrativní pravidla týkající se evidence půdy, plodin, zvířat, aby se předešlo možnému zneužívání systému.

McSharry je irské jméno?

Ano, McSharry byl komisař pro zemědělství a byl z Irska.

Přinesla McSharryho reforma ještě nějaké další nové prvky?

Řada států již před reformou uplatňovala opatření motivující zemědělce k šetrnějšímu hospodaření vůči krajině a přírodním zdrojům. McSharryho reforma tyto přístupy více systematizovala zavedením tzv. agroenvironmentálních opatření a do jejich financování byla zapojena Orientační sekce Evropského zemědělského záručního a orien­tačního fondu.

Co to znamenalo konkrétně?

Šlo o platby zemědělcům za to, že dobrovolně přijmou závazky nad rámec běžné zemědělské praxe splněním dalších podmínek. Většinou se to týkalo snižování intenzity hospodaření, ochrany biodiverzity, jako je například zachovávání trvalých travních porostů, ochrany stanovišť vzácných nebo ohrožených druhů, změn v osevních postupech, to znamená omezení monokultur, pěstování meziplodin, ochrany krajinných prvků nebo ochrany vody a půdy. Zemědělci se do agroenvironmentálních opatření zapojovali dobrovolně. Pokud se ale zapojili, museli dodržovat závazky po určitou dobu, například po dobu pěti let. Za toto dodržování závazků dostávali kompenzační platby, které měly vyrovnat s tím související dodatečné náklady a případný ušlý příjem.

Je zřejmé, že McSharryho reforma reagovala na interní problémy zemědělské politiky spojené s nadprodukcí a vysokou finanční zátěží i na výzvy, které vyvstávaly v souvislosti s vlivem zemědělství na životní prostředí. Najdeme zde ale i širší globální souvislosti?

Ano, to je další, někdy trochu opomíjená skutečnost. McSha­rryho reforma rovněž reagovala na světové dění v mezinárodním obchodě, neboť v té době právě probíhalo Uruguayské kolo GATT, a reforma se snažila reflektovat i projednávané multilaterální obchodní dohody. Jelikož jednání v rámci dohody GATT usilovalo o liberalizaci obchodu a zejména snížení poskytovaných podpor, které deformovaly mezinárodní obchod, byly původní mechanismy SZP s těmito cíli v rozporu. Přechod k přímým platbám pomohl tento zásadní rozpor řešit.

Zmiňujete zde dohodu GATT. Možná by bylo vhodné tuto dohodu divákům a posluchačům více přiblížit.

GATT je zkratka anglického názvu pro Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (General Agreement on Tariffs and Trade), která vznikla po 2. světové válce v roce 1947. Jejím záměrem bylo snižování obchodních bariér a vytvořit prostředí pro mezinárodní obchod, které by eliminovalo hospodářské krize. Vycházelo se z toho, že právě protekcionismus, vysoká cla a obchodní války významně přispěly ke krizi v 30. letech 20. století. Původně měla dokonce vzniknout Mezinárodní obchodní organizace, ale ta nikdy nebyla ratifikována a dohoda GATT tak zůstala jako provizorní, ale funkční řešení. Hlavními cíli GATT tedy bylo snižování cel a obchodních bariér a podpora volného obchodu.

Vyjednávání na mezinárodní úrovni byla realizována v rámci tzv. kol jednání GATT, na nichž se členské státy dohadovaly na úpravách pravidel pro světový obchod. Nejvýznamnější bylo Uruguayské kolo GATT, které probíhalo v letech 1986 až 1994. Toto kolo zahrnovalo i nové oblasti, včetně zemědělství. A McSharryho reforma spadá právě do tohoto období, takže brala v úvahu i posun v jednání o budoucnosti obchodu se zemědělskými komoditami.

Co tedy bylo podstatou jednání o obchodu se zemědělskými komoditami?

Uruguayské kolo GATT zavedlo v rámci tzv. Agrární dohody úpravu pravidel pro obchod ­se zemědělskými komoditami. Snahou bylo uplatňované podpory určitým způsobem rozdělit do několika skupin, tzv. boxů. Tyto boxy se odlišovaly barevným označením. Zelenou barvou (green box) byla označena skupina podpor, které nenarušují mezinárodní obchod (například platby pro méně příznivé oblasti, agroenvironmentální platby). Tyto podpory nebylo nutné odbourávat. Amber box (tedy oranžová barva) zahrnoval pak podpory, které byly problematické a silně deformovaly mezinárodní obchod, jako jsou podpory tržních cen, což se týkalo uplatňovaných interven­čních cen. Dohoda vyžadovala jejich redukci. Třetí skupina byla označovaná modře (blue box). Do ní spadaly podpory, které byly sice vázány na produkci (například na obhospodařovanou půdu nebo na stavy hospodářských zvířat), ale zároveň byly uplatňovány v rámci programů omezujících výrobu (například podpory za uvádění půdy do klidu). Tím narušovaly mezinárodní obchod pouze mírně, nebylo vyžadováno jejich snižování. McSharryho reformou zavedené přímé platby spadaly pod tento blue box a byly tedy v rámci dohody tolerovány.

Reformovaná SZP tak mohla být kompatibilní i s novými pravidly Světové obchodní organizace, která vznikla na základě několikaletého jednání Uruguay­ského kola GATT v roce 1995. Jenom pro doplnění, GATT je dnes součástí právního rámce Světové obchodní organizace.

Jak je patrné, McSharryho reforma skutečně znamenala významný milník ve vývoji SZP. Dá se říci, že reforma přinesla skutečný recept na řešení problémů evropského zemědělství?

Reforma přinesla částečný recept, rozhodně ne úplný. Znamenala významný pozitivní posun, ale rozhodně se nedá říct, že tím by veškeré problémy byly vyřešeny. V následujících letech proběhla řada dalších dílčích reforem, které víceméně prohlubovaly McSharryho reformu, ale měly společné to, že se nesly právě v duchu McSharryho reformy.*

A o tom si povíme více v dalším díle našeho pořadu.

Autor: Zuzana Fialová

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2026 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.