Dvacet osm států, které dnes tvoří Evropskou unii, se liší nejen velikostí, počtem obyvatel, státní vlajkou či úředním jazykem. Značné rozdíly vykazují i v různých oblastech ekonomiky, zemědělství či péče o životní prostředí. To, co je většině zemí unie společné, je nepříliš dobrý demografický vývoj charakterizovaný stárnutím současné populace a nízkou porodností.
Řeč čísel bývá suchá a strohá. Nicméně nejlépe dokáže vystihnout stav a umožnit nějaké srovnání. Spoustu údajů a čísel z různých oblastí života v EU-28 přináší evropský statistický úřad Eurostat. Stačí zalistovat třeba v jeho poslední souhrnné statistické ročence nazvané Key Figures on Europe (Klíčové údaje o Evropě) vydané v roce 2015, která se na internetových stránkách objevila v posledních týdnech. Ze všech oblastí života v evropské osmadvacítce a spousty ukazatelů, které ročenka postihuje, přináší následující text jen malý zlomek. I z něj je však patrná rozdílnost členských zemí unie.
Od roku 1960 se zmenšoval celkový počet obyvatel dnešní EU-28, který začátkem tohoto století poněkud zvedla imigrace. Nyní evropská populace pomalu roste, a to i pomineme-li masivní příliv cizinců. Potěšujícím zjištěním však není fakt, že evropské obyvatelstvo stárne. Děti z poválečného baby boomu jsou dnes v penzijním věku a jejich potomci se zakládáním rodin moc nespěchají. Počet narozených dětí je hluboko pod úrovní nutnou pro udržení konstantního počtu obyvatel. Se stárnoucí společností je spojena řada problémů, které se projevují na pracovních trzích, v problémech států s vyplácením důchodů, bytové politice, vyšší potřebě zdravotnických a sociálních služeb apod.*
Více si přečtete ve Farmáři 1/2016
