Komentář ke kontrolnímu závěru NKÚ k hospodaření Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s
Částka 4 Věstník Nejvyššího kontrolního úřadu 1999 Strana 256 99/05
Hospodaření s prostředky státního rozpočtu poskytnutými prostřednictvím
Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s.
I. 1. Založení PGRLF:
Uvedeným usnesením vlády bylo současně uloženo místopředsedovi vlády a ministru financí předložit vládě návrh novely zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů, tak aby umožňoval poskytovat prostředky státního rozpočtu určené k účelovým dotacím a finančním výpomocím pro zemědělství a lesnictví prostřednictvím PGRLF. Úkol daný vládou ministr financí do doby ukončení kontroly NKÚ nesplnil.
I. 2. Poskytování prostředků ze SR a jejich zúčtování:
Účelově určené finanční prostředky pro podporu zemědělské prvovýroby a lesního hospodářství získává PGRLF ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly „Ministerstvo zemědělství“ jako neinvestiční dotace podnikatelským subjektům. Od počátku roku 1994 do konce roku 1998 PGRLF obdržel ze státního rozpočtu cca 14 mld. Kč. MZe tyto prostředky PGRLF převádělo, aniž stanovilo práva a povinnosti při správě takto uvolněných prostředků státního rozpočtu a aniž respektovalo právní úpravu obsaženou v zákoně č. 576/1990 Sb.
PGRLF neprováděl roční vyúčtování těchto prostředků vůči MZe. Finanční zúčtování ve vztahu ke státnímu rozpočtu provádělo vždy k 31. 12. běžného roku MZe, které tyto prostředky zúčtovalo jako spotřebované, ačkoliv PGRLF v žádném roce přidělené finanční prostředky státního rozpočtu ke stanovenému účelu zcela nespotřeboval. Ke konci roku 1998 vykazoval PGRLF přijaté a nevyplacené prostředky státního rozpočtu určené pro podporu zemědělské prvovýroby a lesnictví ve výši cca 5,5 mld. Kč.
Podle vyjádření jak Ministerstva financí (dále MF), tak ministerstva zemědělství
(dále Mze) k první kontrolní zprávě, nebyla úprava rozpočtových pravidel pro PGRLF nezbytná. MZe řádně vyúčtovalo všechny prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu (dále SR) ve vypořádání každoročně při schvalování státního závěrečného účtu.
Principiálně byl Fond založen jako akciová společnost právě proto, aby bylo možné překlenout ustanovení rozpočtových pravidel pro postupné odesílání dotací úroků příjemci podle plateb úroků v trvání celé úvěrové smlouvy. Při vracení nevybraných úrokových dotací koncem roku do SR, by nebylo možné dotovat úroky za delší období než jeden rok. To by zcela zrušilo účel pro který byl Fond založen. K námitkám obou ministerstev kontrolní senát nepřihlédnul. Právní úprava rozpočtových pravidel je nicméně bez problémů možná, Fond má specifickou úpravou uplatněny například daňové výjimky. Právní úpravu rozpočtových pravidel předkládá MF, které nikdy nepovažovalo předložení specifické úpravy pro Fond za nutné. Také s ohledem na to, že podle stejného principu vyúčtovává rozpočtové prostředky také Exportní a garanční pojišťovna EGAP, Česká exportní banka a Českomoravská záruční a rozvojová banka, beze změny rozpočtových pravidel.
Fond vyúčtoval vždy celou částku poskytnutou ze SR, byla zahrnuta do vypořádání státního závěrečného účtu. Fond předkládal jedinému akcionáři – Mze ČR – auditovanou účetní závěrku spolu se zprávou zahrnující komplexní přehled poskytnutých podpor a vyčíslení zůstatku dosud neodeslaných dotací úroků. Fond prostředky na dotaci úroků vynaložil v rozpočtovém roce, neodeslal celou částku na základě dotační smlouvy, a odesílal a odesílá dotace úroků v termínech plateb úroků dotovaným subjektem, to je v průběhu celé platnosti úvěrové smlouvy, třeba šestileté. Takto vznikla uvedená částka cca 5,5 mld CZK.
Uvedený postup 1) zabránil úniku dotačních prostředků v případě neschopnosti subjektu plnit podmínky dotace a 2) s péčí řádného hospodáře zmnožit prostředky poskytnuté ze SR o řádný úrok. Výnos z depozit činil ročně cca 500 mil.czK, po převodu na úložku ve státních cenných papírech pro vyšší bezpečnost vkladu, se snížil nejprve na cca 250 mil.czK, nyní ho lze odhadnout na cca 100 mil.czK ročně. Převod depozit na státní dluhopisy se uskutečnil na doporučení dozorčí rady Fondu rozhodnutím valné hromady Fondu.
I. 3. Poskytování finančních prostředků z PGRLF podnikatelským subjektům:
PGRLF poskytuje finanční prostředky na základě „Pokynů pro poskytování garance a dotace prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s. “, vydaných pod č. j. 1223/94-200, 820/94-225 ze dne 5. 5. 1994, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „Pokyny“), které stanoví obecné podmínky pro poskytnutí podpory pro příjemce a podmínky pro úvěrující banky a formy podpory.
Specifickým kritériem doplňkových programů bylo zapojení žadatele alespoň do jednoho z programů Provoz, Zemědělec a Lesy. Součástí žádosti bylo čestné prohlášení žadatele, že nemá, případně že řádně plní své závazky vůči státu, Fondu národního majetku ČR, Pozemkovému fondu ČR a Státnímu fondu tržní regulace v zemědělství. PGRLF údaje uvedené v čestných prohlášeních ověřoval pouze u Státního fondu tržní regulace v zemědělství. Od počátku roku 1994 do konce roku 1998 PGRLF vydal 6 483 prohlášení o ručitelském závazku a uzavřel 12 296 smluv o poskytnutí dotace úroků z úvěrů.
Ke dni 31. 12. 1998 ručil PGRLF bankám částkou cca 21,3 mld. Kč. V důsledku neplnění povinností příjemců vůči bankám uhradil PGRLF již téměř 1 mld. Kč.
Příjemcům přislíbil na úhradách části úroků cca 14,2 mld. Kč a do dne 31. 12. 1998 skutečně uhradil více než 8,2 mld. Kč.
Fond ověřoval naprosto všechny podmínky plnění čestného prohlášení příjemců. Kontrolu úplně všech dotačních smluv pro Fond ve smyslu jeho stanov, ustanovení Pokynů, vykonávaly Územní odbory Mze ČR. Kontrola všech dotačních smluv byla řádně provedena, zjištěné závady v plnění dotačních podmínek byly řádně vymáhány včetně soudních kroků.
Ohledně plateb záruk za subjekty neplnící úvěrové podmínky lze konstatovat, že původní předpoklad při založení Fondu o úhradě cca 30 % garancí úvěrů se zdaleka nenaplnil. V porovnání s účinností splátek úvěrů a garancí Fondu a bank ve státním vlastnictví je velmi rozdílný. Jestliže Fond docílil za kontrolované období 4,7 % úhrady garancí proti původnímu předpokladu 30 % a polostátní banky vysoko překračují objem nedobytných úvěrů nad 35 %, pak Fond poskytoval garance velmi úspěšně. Valná část uhrazených garancí je spojena s úvěry poskytnutými bankami, které již nemají oprávnění podnikat, jako jsou Agrobanka, Ekoagrobanka, Bankovní dům Skala, Pragobanka.
Uhrazené garance nejsou přímou ztrátou Fondu, jsou uzavřeny splátkové kalendáře s Fondem. Kde subjekt není ochoten podepsat splátkový kalendář, tam je podána řádná soudní žaloba.
Rozdíl v přislíbených a uhrazených dotacích je zřejmý výše – jde o splátkový režim na celý průběh úvěrové smlouvy zajištěný dotační smlouvou.
I. 4. Poskytování záruk a vztah PGRLF k úvěrujícím bankám:
Z důvodové zprávy k usnesení vlády ČR ze dne 23. června 1993 č. 337 vyplývá, že PGRLF měl poskytovat podpory zemědělským subjektům prostřednictvím bank vybraných na základě výběrového řízení. PGRLF však výběrová řízení neprováděl, dotoval úroky a poskytoval garance příjemcům, kterým úvěr poskytla banka. U kontrolovaných příjemců to bylo 17 různých bank, z nichž v době ukončení kontroly NKÚ byly již dvě v likvidaci a jedné byla odebrána licence. Ustanovení Pokynů bylo v rozporu s důvodovou zprávou k uvedenému usnesení vlády, neboť umožňovalo žadateli požádat o poskytnutí úvěru libovolnou banku.
Důvodová zpráva vlády k výběrovému řízení nezavazovala, ale pouze doporučovala. Zákon o zadávání veřejných zakázek se na mechanizmus výběru bank nevztahuje. Výběr bank nebyl uskutečněn po zcela zralé úvaze, protože by se okruh koncentroval pouze na velké polostátní banky, které v době zahájení činnosti Fondu zcela odmítaly poskytovat zemědělským subjektům jakékoliv úvěry. Výběr banky klientem umožnil také poskytování úvěrů zahraničním bankám a později i úvěrním družstvům.
Základním posláním Fondu bylo a je zpřístupnit úvěry zemědělcům a dotovat úroky, aby se výrazně znásobil příliv pohotových peněz s malou podporou rozpočtových prostředků. Fakt, že výběr banky udělal klient a její ochota přistoupit na garanční podmínky Fondu znamenal, že masa úvěrů se výrazně zvětšila v době naprostého nedostatku rozpočtových prostředků a současně vysoké potřeby investičních zdrojů na obnovu technologických zařízení v zemědělství. Jedna koruna dotace přinesla zhruba 11 CZK investovaných! Tak se podařilo zvládnout většinu nutné technologické obnovy v zemědělství. Ve srovnání s Maďarskem, které šlo cestou půjčky Světové banky, velmi efektivně a rychle. Multiplikační efekt, například snížení sklizňových ztrát, byl násobkem vložených prostředků. Není věcí Fondu, že nedostatečný bankovní dohled a poskytování neodůvodněných a nezajištěných úvěrů bankami v jiných sektorech (například na nákup akcií), způsobil kolaps některých bank. Fond většinu úvěrů u těchto bank dokázal převést na jiné bankovní domy za podobných podmínek, jako byly u původních úvěrů.
Přestože Pokyny v části obecných podmínek pro poskytnutí podpory podnikatelskému subjektu obsahovaly podmínky pro úvěrující peněžní ústavy (např. posouzení ekonomické návratnosti předložených projektů), PGRLF závaznost Pokynů pro úvěrující banky nezajistil. Pro banku nebyly poskytované úvěry rizikové vzhledem k výši ručitelského závazku PGRLF a dalšímu smluvnímu zajištění úvěru v úvěrové smlouvě. Z tohoto důvodu banky nebyly nuceny posuzovat ekonomickou návratnost podnikatelských záměrů.
Podmínky poskytnutí garance jakékoliv bance byly jasně a závazně definovány garanční smlouvou s bankou. Kromě toho Fond uzavřel ještě také rámcové dohody s bankami, které upřesňovaly některé záležitosti garance, například mechanizmy předávání informací o průběhu úvěru Fondu. Banky zcela nezbytně posuzovaly garantované úvěry a v řadě případů také úvěr odmítly i přes možnou garanci Fondu. Zvláště markantně je vidět posouzení úvěrových smluv v individuálním úročení jednotlivých subjektů. Žádné úvěry garantované Fondem nebyly poskytovány bez posouzení ekonomické návratnosti bankou. Výše uvedené procento uhrazených garancí proti ostatním sektorům hospodářství také jasně svědčí o kvalitě posouzení návratnosti projektů.
Dotace úroků poskytoval PGRLF pouze na základě smlouvy s příjemcem; garance úvěrů poskytoval na základě „Prohlášení o ručitelském závazku“, které předal žadateli o úvěr, a teprve po předložení tohoto prohlášení banka úvěr žadateli poskytla. PGRLF se tímto zbavil možnosti ovlivnit podmínky úvěrových smluv mezi bankami a příjemci a nevýhodně v nich sjednané podmínky akceptoval.
Prohlášení o ručitelském závazku bylo schváleno a předáno klientovi teprve tehdy, když banka poskytla závazný příslib úvěru. Pak banka uzavřela konkrétní úvěrovou smlouvu se zahrnutím garančního závazku Fondu. Vzhledem k omezené garanci, vždy se na riziku podílel více klient a banka, než Fond. Pouze zcela specifické jednorázové programy počítaly s garancí 100 %. Například povodňové úvěry a úvěry na první privatizační splátky, kdy subjekt neměl žádný jiný garanční majetek a úvěr byl zcela nedosažitelný. Fond byl založen k tomu, aby dostupnost úvěrů pro zemědělce zajistil a ne potlačil.
Bankám nestanovil žádná pravidla a dotoval úroky bez ohledu na jejich výši. Podle údajů PGRLF ke dni 31. 12. 1998 bylo rozpětí úroků u úvěrů se splatností:
- do 1 roku 14 až 24 %,
- do 2 let 8,44 až 24 %,
- do 3 let 7,33 až 23,10 %,
- do 4 let 6,83 až 24,46 % a
- nad 4 roky od 9 do 22,80 %.
Rozdílnou procentní výši úroků si stanovovaly i různé pobočky stejné banky. U kontrolovaných příjemců byly výše úrokových sazeb ke dni uzavření úvěrových smluv sjednány v rozmezí od 10 do 20,81 % s tím, že nešlo o pevnou výši úroku. Ta se v průběhu let v některých případech zvyšovala. PGRLF sice sjednával dotace úroků z úvěrů ve výši od 10 do 16 %, avšak v závislosti na zvyšování úrokové sazby úvěrující bankou je zvyšoval.
Různost úrokových sazeb i uvnitř banky je naprosto zdravý a správný jev. Nelze stejně úročit různě ekonomicky silné a bance různě známé klienty. Výše úroku vyjadřuje míru odhadovaného rizika. Fond rozhodně nijak nepřispíval k nivelizaci úrokových sazeb. Popis praxe Fondu se stanovením dotace úroku je zcela mylný. Fond stanovil plošně procentní body dotace úroků podle znalostí vývoje průměrných úrokových sazeb, predikce a vývoje inflace, zvláště v oblasti investic v zemědělství. Dotace byla stanovena fixně na období měsíce. Dotace se nijak neměnila v průběhu funkce úvěrové smlouvy klienta, jak se mylně uvádí. Neměnila se ani při změně úrokových sazeb bankou v průběhu existence smlouvy. Změna se týkala vždy a zásadně jen nově uzavíraných dotačních smluv. Fond zásadně nezvyšoval dotaci úrokové sazby v závislosti na zvyšování úrokové sazby jakékoliv banky. Fond se řídil celkovou úrovní úrokových sazeb a inflace, jak bylo uvedeno výše. Rozhodně ne výší úrokové sazby banky, jak se tvrdí v kontrolním závěru.
PGRLF toleroval, že banky požadovaly jištění poskytnutého úvěru kromě garance státu i majetkem pořízeným z podpořeného úvěru. Tím připustil, že vlivem neschopnosti dlužníka splácet úvěr docházelo k předání majetku pořízeného s účastí prostředků ze státního rozpočtu bankám, které s ním mohly volně disponovat. Tento majetek pak při platební neschopnosti klienta banka v některých případech prodala (např. na základě dohody s prodejcem zpět tomuto prodejci), a to za ceny, které neodpovídaly skutečné hodnotě tohoto majetku. Např. v případě firmy AGROPA, s. r. o., Doubravčice (okr. Kolín) prodala banka z důvodu nesplácení úvěru stroje nakoupené z podpořeného úvěru po 14 měsících provozu za dohodnutou kupní cenu 850 tis. Kč, což odpovídalo 17 % pořizovací ceny.
Garanční majetek nových zemědělských subjektů vzniklých v privatizaci neexistoval. Jediná cesta k úvěru mohla být garance nově nabytým majetkem. Právní vztah k majetku nastal podle privatizačních zásad po splacení první splátky. Fond proto ve výjimečných případech garantoval úvěr první splátky Pozemkovému Fondu 100 %. Dále už subjekt byl zcela oprávněn garantovat nabytým majetkem. Vzhledem k rozměru uhrazených garancí považuji i tuto citlivou část funkce Fondu za úspěšnou. Jistě ji za úspěšnou a významnou pomoc považují vlastníci z privatizace. Rozhodně nebylo úmyslem vlády privatizovat velmi špatný zemědělský majetek tak, aby podnikatelé krachovali. Fond byl založen jako podpůrný fond. Cenu prodeje zástav při nesplácení úvěru je nutné posoudit z hlediska rychlého poklesu cena realit v krátkém časovém úseku mezi garancí a její úhradou. Citovaný propad ceny není vinou Fondu, který byl pro rizikové podpory založen. Cenový pohyb včetně změn daňových sazeb a ekonomických výsledků byl v době transformace zcela mimořádný. Přesto Fond dosáhl výsledků zcela srovnatelných s podobnou Farmers Home Administration působící v nesrovnatelně stabilnějších podmínkách USA, která byla vzorem pro práci Fondu.
Banky v mnoha případech příjemcům umožňovaly čerpání prostředků úvěru mimo účel dotace (např. na nákup prostředků nesouvisejících s předmětem dotace, platby za bankovní služby).
Každé porušení garančních závazků poskytnutím úvěru mimo předem stanovený účel daný programem Fondu, znamenal ztrátu garance pro banku a ukončení dotací, vrácení dosud poskytnutých dotací pro klienta. Řadu těchto případů řešily kontroly Územních odborů Mze. Kontrolou prošly všechny dotační a garanční smlouvy.
Z výše uvedeného vyplývá, že banky nenesly při vysoké garanci státu a zajištění úvěru majetkem dlužníka při uzavírání úvěrových smluv téměř žádná rizika. I při nesplacení úvěru klientem obdržely všechny své vynaložené prostředky včetně úroků, z větší části hrazených z prostředků PGRLF a prostředků z titulu garance hrazených výhradně z prostředků PGRLF.
Tvrzení zcela odporuje praxi Fondu. Banka byla vždy podílníkem nespláceného úvěru a to jak garance, tak úroku. Stačí prostě porovnat míru garance Fondem, míru krytí úrokových sazeb dotací úroků. Fond se podílel na garanci v průměru třetinou, klient a banka podobným podílem, podle rizikovosti projektu a klienta. Zajištění podle doporučení ČNB většinou nekleslo pod 150 % jistiny, také bylo mnohdy 300 %. Fond v době vyššího krytí garantoval 80 % jistiny, negarantoval úroky. Později pouze 50 % jistiny investic a 30 % v provozu..
Průměrná spoluúčast klienta na krytí úroků byla nejnižší v počátku funkce Fondu a to 3. 5 procentního bodu. V té době také řada klientů platila 18 – 25 procent úroku. Nejmenší spoluúčast klienta při souběhu podpor, například mládeže, činila vždy jeden procentní bod.
Navíc PGRLF např. za příjemce MAVIL SÁGA, s. r. o., Hranické Loučky (okr. Přerov), který ani nepřevzal písemnou výzvu banky ke splacení úvěru, uhradil jistinu ve výši 8,5 mil. Kč.
Úhrada garance bez předchozí výzvy klienta bankou k zaplacení jistiny je jistě významným pochybením Fondu. Zásadně odporuje Fondem schváleným a podepsaným garančním závazkům.
II. Nedostatky v činnosti MZe, MF a PGRLF při poskytování prostředků státního rozpočtu prostřednictvím PGRLF:
II. 1. Mze ČR:
MZe jako ústřední orgán státní správy pro zemědělství, vodní a lesní hospodářství, jako správce kapitoly státního rozpočtu a jako zakladatel a jediný akcionář PGRLF:
- založilo k poskytování prostředků státního rozpočtu akciovou společnost PGRLF, a to i přesto, že tento po-
stup nebyl v souladu se zákonem č. 576/1990 Sb. ;
Založení PGRLF a. s. bylo v souladu s usnesením a záměrem vlády, není v rozporu s citovaným zákonem.
- nevymezilo obchodní společnosti PGRLF práva a povinnosti při správě rozpočtových prostředků, čímž ne-
zajistilo, aby PGRLF plnil povinnosti vyplývající zejména ze zákona č. 576/1990 Sb., což především znamená, aby jako správce rozpočtových prostředků prováděl jejich vyúčtování a účelově nespotřebované prostředky včetně jejich výnosů odváděl do státního rozpočtu;
Práva a povinnosti PGRLF byly jasně vymezeny a realizovány při vyúčtování státního závěrečného účtu, shodně s praxí Exportní a garanční pojišťovny, České exportní banky a Českomoravské záruční a rozvojové banky. Právní názor na nutnost změny rozpočtových pravidel se vždy lišil mezi MF a NKÚ u všech citovaných institucí.
- provádělo zúčtování prostředků uvolněných PGRLF se státním rozpočtem a vždy je uvedlo v rozporu se skutečností jako spotřebované;
Prostředky vynakládané na dotaci úroků z úvěrů byly z hlediska SR spotřebované, Fond je uvolňoval a uvolňuje v souladu s úvěrovou smlouvou po celou dobu jejího trvání. Tím významně přispívá ke zmnožení zdrojů s péčí řádného hospodáře.
- zajišťovalo úkoly PGRLF výhradně svými zaměstnanci a na své náklady;
Odpovídá usnesení vlády, jak bylo cílem pro omezení režijních nákladů při provozu Fondu. Samostatný aparát Fondu by nepochybně byl mnohem dražší.
Přesto Fond byl nucen z výnosů depozit hradit náklady spojené s údržbou portfolia cenných papírů v majetku Fondu a náklady spojené zvláště se soudním vymáháním. Právní odbor Mze ČR nemá žádné kapacity pro zabezpečení tohoto rozsahu soudních konání, Fond zajistil tuto oblast mandátní smlouvou s firmou vybranou výběrovým řízením. Stejně tak Mze nemá žádné kapacity spojené s odborností – oprávněním k výkonům na trhu cenných papírů. Podobně byla věc řešena výběrovým řízením a mandátní smlouvou.
- nezajistilo důsledné dodržování Pokynů přesto, že činnost PGRLF vykonávali výhradně jeho zaměstnanci, což vedlo v některých případech k neoprávněně vyplaceným dotacím úroků z úvěrů a dalších prostředků z titulu garance;
- nezajistilo dostatečnou kontrolu účelovosti poskytnutých finančních prostředků.
Mze ČR se podílelo přímou kontrolní činností na práci Fondu jak v dozorčí radě, tak kontrolou klientů a plnění dotačních a garančních smluv Územními odbory. Tato kontrola prověřila naprosto všechny smlouvy. Závěry byly ihned realizovány při dílčích zjištěních, jak vůči klientům, tak vůči bankám okamžitým zrušením garančních a dotačních smluv, následně dohodou o řešení, či soudní cestou.
Kontrolní funkce byla jednoznačně posílena dále okamžitým předáváním všech uzavřených dotačních a garančních smluv zemědělskému výboru sněmovny parlamentu ČR, jak odpovídá Pokynům Fondu.
Oprávnění ke kontrole dle vlastní úvahy mají též kontrolní útvary Mze ČR a MF ČR, zcela nezávisle. Kontroly proběhly na specificky obtížných případech, například porušení garančních závazků některou z poboček, zvláště u velkých bank. Kontroly vedly vesměs k podání soudních žalob.
Všechny kontrolní závěry projednalo vedení Mze ČR a dozorčí rada Fondu, jeho představenstvo s jasným rozhodnutím ohledně smluv a dalšího postupu.
II. 2. MF ČR:
MF jako ústřední orgán státní správy pro státní rozpočet, státní závěrečný účet a státní pokladnu (zastoupené prostřednictvím svých zástupců v představenstvu a dozorčí radě PGRLF) :
- nezajistilo, aby postup při poskytování prostředků státního rozpočtu prostřednictvím PGRLF byl v souladu se zákonem č. 576/1990 Sb. ;
- tolerovalo poskytování prostředků státního rozpočtu PGRLF prostřednictvím kapitoly „Ministerstvo zemědělství“ podle § 5 zákona č. 576/1990 Sb. s vědomím, že PGRLF není konečným příjemcem dotace, ale podle předmětu podnikání vykonává „správu rozpočtových prostředků určených pro podporu zemědělské prvovýroby a lesního hospodářství ze státního rozpočtu“ a prostředky následně přerozděluje konečným příjemcům;
- akceptovalo, že MZe opakovaně zúčtovávalo vůči státnímu rozpočtu prostředky přidělené PGRLF jako spotřebované, přestože to bylo v rozporu se skutečností;
- podílelo se na rozhodování orgánů PGRLF svými zástupci
Právní výklad MF ČR o postavení Fondu vzhledem k užití rozpočtových pravidel s ohledem na poskytování dotací v průběhu trvání úvěrové smlouvy nevyžadoval novelizaci zákona i s ohledem na stejný postup v případě Exportní a garanční pojišťovny, České exportní banky a Českomoravské rozvojové a záruční banky, shodně založené jako akciové společnosti spravující podobným způsobem prostředky státního rozpočtu. Opačný postup by zcela zabránil poskytování podpor dotací úroků z úvěrů na dobu delší než jeden rok. Smyslem založení všech citovaných institucí byla právě také podpora dlouhodobějších úvěrových vztahů.
II. 3. PGRLF:
PGRLF jako obchodní společnost, která spravuje prostředky státního rozpočtu určené pro podporu zemědělské prvovýroby a lesního hospodářství:
- nezajišťoval po celou dobu své existence svou činnost vlastními zaměstnanci přesto, že je samostatným práv-
ním subjektem. Tím soustavně porušoval ustanovení § 1 odst. 4 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, které mj. stanoví:
„Právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů, vyplývajících z předmětu její činnosti, zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomuto účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákoníku práce …“;
Činnosti na které nemá obchodní společnost vlastní zaměstnance může zajistit mandátní, nebo jinou smlouvou. Aplikace uvedeného ustanovení je nesprávná. Právní odbor Mze ČR ji odmítnul v připomínkách ke kontrolnímu závěru. Práce ekonomického a kontrolního útvaru Mze ČR byla stanovena pro Fond usnesením vlády a významně snížila režijní náklady Fondu. Rozhodnutí vlády bylo s ohledem na nesrovnatelně vyšší režijní náklady jiných obdobných institucí zcela správné a uspořilo prostředky státního rozpočtu.
- neprováděl vyúčtování prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu a finanční prostředky, které nepoužil ke stanovenému účelu, neodváděl zpět do státního rozpočtu. Ke konci roku 1998 tak zadržoval finanční prostředky státního rozpočtu ve výši cca 5,5 mld. Kč. Tím porušil ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 576/1990 Sb., které mj. stanoví:
„… zadržené prostředky státního rozpočtu republiky… jsou subjekty, kterým byly poskytnuty, povinny odvést ve stejné výši státnímu rozpočtu republiky …“;
- použil v kontrolovaném období prostředky státního rozpočtu určené na podporu zemědělství a lesního hospodářství na nákup cenných papírů. Přislíbené dotace části úroků z úvěrů a úhrady garancí vyplývajících z ručitelských závazků hradil až z finančních prostředků získaných z prodeje cenných papírů;
Na nákup cenných papírů použil Fond výnosy z depozit, nikoliv prostředky státního rozpočtu. Nákup cenných papírů sloužil ke zvýšení podílu Fondu na majetku klíčových potravinářských firem, kde bylo účelné zhodnotit původně nízký majetkový podíl. V jiných případech Fond naopak cenné papíry odprodal a nakoupil státní cenné papíry. Například: nákup cenných papírů Chmelařské pojišťovny Žatec a. s. v hodnotě cca 100 mil CZK se do roka revitalizací pojišťovny zhodnotil na nabídkovou cenu cca 300 mil CZK. Podíl dnes po vstupu strategického partnera vybraného ve spolupráci s Fondem, má hodnotu cca 500 mil.czK. Dnes ČSOB pojišťovna a. s. je velmi stabilním ústavem s podílem na trhu smluvního pojištění vozidel a jedním z nejlepších zajištění. Je pevnou částí skupiny ČSOB v majetku KBC.
Fond nakládal s cennými papíry ve svém majetku s péčí řádného hospodáře. Lze porovnat například ceny prodeje některých akcií a jejich dnešní hodnoty. Například odprodej Milo a Seliko a. s. za cca 500 mil.czK aranžovaný spolu s Restitučním a investičním fondem a. s., kde následný vývoj znamenal znehodnocení akcií na hodnotu menší než desetina.
- opakovaně uzavíral smlouvy na dotace úroků z úvěrů a garance úvěrů i s příjemci, kteří neplnili podmínky dříve uzavřených úvěrových smluv, přestože není na podporu právní nárok.
Např. firma AGROPA, s. r. o., Doubravčice (okres Kolín), neplnila úvěrové podmínky. PGRLF o této skutečnosti věděl a přesto kladně vyřídil další její dvě žádosti o dotaci úroků z úvěru a garanci úvěru a z titulu garance uhradil přes 6 mil. Kč. Dále příjemce Robert Svoboda’s FARM, Hradecko 61 (okres Plzeň-sever) neplnil podmínky úvěrové smlouvy, přesto mu PGRLF poskytl dotaci a garanci na další úvěr. Z titulu garance prvého úvěru PGRLF uhradil částku 1,5 mil. Kč a z titulu garance druhého úvěru částku 21,2 mil. Kč;
Tvrzení, že Fond vědomě uzavřel nové smlouvy při současném neplnění starých dotačních a garančních smluv odmítám. Osobně žádný podobný případ neznám. Přesto nelze vyloučit, že k němu mohlo dojít a je to jistě závažné pochybení Fondu odporující Pokynům Fondu.
- nezajistil, aby smlouvy uzavírané s příjemci až do roku 1998 obsahovaly závazek dodržovat Pokyny;
Každá dotační a garanční smlouva od počátku Fondu obsahuje závazek plnit Pokyny Fondu v plném rozsahu. V celé práci Fondu je zřejmé, že nedodržování Pokynů Fondu, zvláště účelu vynaložených prostředků, vždy znamenalo zrušení smlouvy a následné vrácení dotačních prostředků, zrušení garance úvěru.
- poskytoval garance jednostranným právním aktem na základě „Prohlášení ručitele“, čímž se zbavil možnosti stanovit podmínky pro úvěrující banky;
Fond stanovil podmínky v Prohlášení ručitele i v rámcových smlouvách o některých otázkách vztahů banky a Fondu. Pro všechny záležitosti mezi Fondem a bankou je Závazek ručitele vycházející z příslušných právních úprav dostatečný. Svědčí o tom řádově nižší hodnoty uhrazených garancí, proti obvyklým poměrům klasifikovaných úvěrů u polostátních bank. Jiné stanovení podmínek Prohlášení ručitele by nepochybně vedlo k zásadnímu omezení poskytování úvěrů. Fond byl založen právě pro podporu získání úvěrů, ne pro jejich zamezení.
- neprováděl důsledně kontroly dodržování podmínek stanovených v Pokynech.
Fond kontroloval plnění všech dotačních a garančních smluv zcela bez výjimky a to prostřednictvím Územních odborů Mze ČR. Samostatné kontroly z vlastního rozhodnutí provedly kontrolní odbor Mze ČR, odbor Ekonomiky a financování Mze ČR, kontrolní odbor MF ČR a dohled zemědělského výboru sněmovny parlamentu ČR, který má k dispozici všechny dotační a garanční smlouvy ihned.
III. Další zjištěné nedostatky v systému poskytování prostředků ze státního rozpočtu prostřednictvím PGRLF:
III. 1. Nedůsledný postup PGRLF při posuzování žádostí a nedostatečná kontrola:
Podpora PGRLF poskytovaná formou dotace části úroku z úvěru a garance jistiny úvěru podle Pokynů neměla být poskytnuta subjektům neplnícím závazky vůči státu, Fondu národního majetku ČR, Pozemkovému fondu ČR a Státnímu fondu tržní regulace v zemědělství. Tuto skutečnost potvrzovali žadatelé čestným prohlášením v žádosti předkládané PGRLF. Kontrolou bylo zjištěno, že institut čestného prohlášení neplní svou funkci, neboť ze 42 kontrolovaných příjemců podpory jich 15 neplnilo závazky vůči některé z uvedených institucí. Na dotacích úroků z úvěrů takovýmto příjemcům PGRLF vyplatil celkem cca 46 mil. Kč a v konečném důsledku za ně zaplatil z titulu garance celkem cca 85 mil. Kč.
Dařila se úzká spolupráce se Státním fondem tržní regulace a s Pozemkovým Fondem při kontrole nedodržení platebních závazků. Zcela chyběla součinnost s orgány sociálního zabezpečení a finančními úřady, které ze zákona jsou vázány mlčenlivostí o závazcích klienta. To se jistě negativně projevilo na některých případech předaných k trestnímu stíhání. Uvedená výseč případů je v příkrém rozporu s celkovým poměrem vydaných prostředků a garancí a s jejich ohrožením, nikoliv ještě ztrátou. Nemůže být měřítkem celkové práce Fondu. Ta je v toto oblasti ve srovnání s bankami výrazně, násobně lepší. Což neznamená, že se nedalo zabránit některým problémům.
Podpora měla být poskytnuta pouze na ekonomicky návratné podnikatelské záměry v rámci vyhlášených programů. PGRLF nestanovil žádné požadavky na obsah podnikatelského záměru. V průběhu let 1994 až 1998 posuzoval podnikatelské záměry pouze z hlediska, zda předpokládané užití prostředků úvěru je v souladu s vyhlášenými programy, aniž zkoumal ekonomickou návratnost či reálnost provedení předloženého podnikatelského záměru. Většina kontrolovaných podnikatelských záměrů postrádala ekonomické vyhodnocení. Bylo zjištěno, že 17 z 80 kontrolovaných úvěrů nebyli podnikatelé schopni splácet a PGRLF za ně z titulu garance celkem uhradil cca 119 mil. Kč.
Nestanovit konkrétní parametry podnikatelského záměru bylo cílem vlády při založení Fondu. Představa, že bude o struktuře podnikatelského záměru předkládaného bance k úvěrovému krytí rozhodovat státní úředník z centra, to je představa vládě, v které jsem pracoval, zcela cizí. Fond stanovil pouze účel podpory, směr podpory. A to bylo záměrem, nikoliv stanovit konkrétní podmínky podnikatelského záměru. Tím by se Fond vracel zpět do doby plánovitého řízení ekonomiky se všemi jejími negativními důsledky. Ekonomické vyhodnocení projektů je zcela zásadně dáno schopností klienta splácet úvěr. A výsledky jsou pro Fond velmi dobré, proti předpokladům 30 % nesplácených úvěrů dosáhl méně než 5 %!
Podpora podle programu Mládí se vztahovala na majitele rodinné farmy, kteří na ní hospodařili v rámci programu Provoz, Zemědělec nebo Lesy. Kontrolou bylo zjištěno, že PGRLF poskytl v jednom případě podporu příjemci, který nebyl majitelem rodinné farmy (Havelka Robert, Okřínecká 794/3, Praha 9) a v jednom případě příjemci, který rodinnou farmu neprovozoval (Josef Dragúň, Vrtov 577, Velká Bystřice, okres Olomouc). Podpora poskytnutá v těchto obou případech představovala částku cca 3,3 mil. Kč.
Pokud jsou uvedené případy pravdivé, nepochybně jsou významným pochybením Fondu. Zásadně to odporuje Fondem schváleným a podepsaným garančním závazkům.
Kontrolu poskytování podpor prostřednictvím programů PGRLF měly zajišťovat dle Pokynů na základě dohod s PGRLF odbor ekonomiky a financování MZe, územní odbory MZe (dále jen „ÚO MZe“) a další orgány podle zvláštních zákonů. V roce 1994 byly provedeny kontroly u pěti příjemců, u nichž bylo zjišťováno, zda nedošlo k souběhu podpor poskytovaných MZe a PGRLF. Kontrola se stejným zaměřením proběhla v roce 1996 u 69 příjemců a kontrola účelovosti v 62 případech. O nedostatečnosti kontrol svědčí skutečnost, že vzhledem k počtu uzavřených smluv bylo do konce roku 1997 prověřeno pouze 1,1 % případů.
Uvedená kontrola byla 100 %ní kontrolou dotací poskytovaných jako přímé platby Mze ČR. Zakázaný souběh byl zkontrolován u všech dotačních smluv Mze ČR. Množství smluv Fondu je výrazně vyšší a nelze vyvozovat jakékoliv závěry z poměru počtu smluv.
Rozsáhlejší kontrola účelovosti byla provedena ÚO MZe až v roce 1998. Do doby ukončení kontroly NKÚ nebyly výsledky této kontroly vyhodnoceny.
Od počátku práce Fondu probíhala permanentní kontrola všech uzavřených dotační a garančních smluv. Nebyla zahájena v r. 1998, ale byla prakticky před dokončením. Výsledky kontrol řešilo představenstvo Fondu ihned, jak výše uvedeno. NKÚ nebral v úvahu ani objemy dílčích kontrol a jejich průběžné výsledky, ani kontroly provedené kontrolním útvarem Mze ČR a MF ČR z jejich vlastního rozhodnutí jednorázově.
III. 2. Důsledky nedostatečné kontroly:
PGRLF důsledně nekontroloval údaje v žádostech a nesledoval naplnění podnikatelských záměrů. Nezabýval se činností příjemců a nereagoval dostatečně na upozornění banky v případech, kdy klient úvěr a úroky nesplácel.
Např. firma SAMPE, spol. s r. o., Praha 4 v době podání žádosti byla dlužníkem vůči České správě sociálního zabezpečení a finančnímu úřadu, přesto v čestném prohlášení uvedla, že dlužníkem není. Dále v době podání žádosti provozovala tato firma zemědělskou prvovýrobu a lesní činnost pouze 16 dnů, přitom měla být splněna podmínka, že žadatel musí mít alespoň 50 % celkových příjmů ze zemědělské prvovýroby a lesní činnosti. Přesto tato firma obdržela od banky úvěr ve výši 20 mil. Kč, který PGRLF garantoval a k němuž poskytoval dotaci na část úroku z úvěru. Téměř 7 mil. Kč příjemce pro naplnění podnikatelského záměru nepoužil a tyto prostředky bance ani PGRLF nevrátil. Příjemce podnikatelský záměr nesplnil a svou činnost ukončil konkursem. PGRLF v tomto případě uhradil za dotaci úroků z úvěru a následně z titulu garance cca 21 mil. Kč.
Pokud je zjištění pravdivé, je jistě významným pochybením Fondu. Zásadně odporuje Fondem schváleným a podepsaným garančním závazkům.
III. 3. Vymáhání pohledávek:
Na základě mandátní smlouvy, kterou PGRLF uzavřel s firmou KOMPRAFIN, spol. s r. o., vymáhala uvedená firma pohledávky, které vznikly úhradou z titulu garance za příjemce podpory, z přebytků nebo vrácení dotací nebo postoupením pohledávek. V původní mandátní smlouvě ze dne 12. 9. 1995 byla pro KOMPRAFIN, spol. s r. o., za vymáhání pohledávek stanovena odměna v rozmezí 5 až 7 % ze skutečně uhrazené pohledávky. Dodatkem ze dne 12. 12. 1995 byly této firmě převedeny k vymáhání další pohledávky, avšak již za jiných platebních podmínek; bylo dohodnuto poskytnutí nevratné zálohy ve výši 2 % z celkové částky a odměna ve výši 4 % ze skutečně vymožené pohledávky.
Změna smluvních podmínek byla uskutečněna na návrh dozorčí rady a s ohledem na narůstající agendu právních úkonů při vymáhání a soudním konání. Firmě byla svěřena pravomoc zastupování v obtížných soudních sporech, například při sporu s pobočkou jedné velké banky o porušení podmínek garance a následné zrušení garanční smlouvy Fondem. Ve věci bylo podáno trestní oznámení.
Do konce roku 1998 vymohla firma z původní částky 490 mil. Kč pohledávky ve výši 31 mil. Kč, což je 6,3 %, a z částky 935 mil. Kč převedené na základě dodatku vymohla necelé 3 mil. Kč, což je 0,3 %. Do konce roku 1998 tedy firma vymohla pohledávky ve výši 34 mil. Kč, přičemž PGRLF jí uhradil částku 60 mil. Kč.
Představa, že lze posuzovat vynaložené náklady zpět získanými prostředky je zcela falešná. Fond, jako instituce spravující státní prostředky si nemůže dovolit nezažalovat sebemenší částky a nese náklady dlouhodobých soudních konání. Všechny případy nedodržení splátek, garancí, dotačních smluv jsou řádně zažalovány a soudní řízení probíhá. Firma podle mandátní smlouvy také zajišťovala dohody o splátkovém kalendáři se subjekty, za které Fond uhradil záruku. Uvedené srovnání je vhodné nejvýš pro komerční firmu, která si vybírá pohledávky, které chce vymáhat. Fond se musí zabývat bez výjimky se všemi a nese transakční náklady. V dlouhodobějším horizontu lze srovnat náklady a účinnost práce Fondu a např. Fondu národního majetku s vlastním obrovským aparátem právníků, kde po léta se stav pohledávek FNM prakticky nezměnil.
III. 4. Hodnocení účinnosti úvěrů:
Ze 78 kontrolovaných úvěrů nebyl do doby ukončení kontroly NKÚ ve čtyřech případech stanovený podnikatelský záměr příjemců realizován vůbec, přičemž PGRLF v těchto případech uhradil na dotacích a z titulu garancí téměř 26 mil. Kč a v deseti případech byl podnikatelský záměr realizován příjemci pouze částečně a prostředky ve výši cca 46 mil. Kč byly zčásti použity k jiným účelům. Např. :
- případ firmy SAMPE, spol. s r. o., Praha 4, kdy neuskutečněný podnikatelský záměr skončil konkursem firmy
(viz část III. 2 tohoto kontrolního závěru) ;
- v případě firmy AGROPA, s. r. o., Doubravčice (okr. Kolín) banka zastavené stroje prodala;
- firma AGRO Čáslav, s. r. o., Praha 9-Horní Počernice v době kontroly NKÚ již nevlastnila stroje, které pořídila v roce 1996 z úvěru ve výši více než 5 mil. Kč;
- Ing. Libor Rokos, Verneřice 251 (okr. Děčín) odprodal stroje pořízené z podpořeného úvěru za cenu téměř 1,5
mil. Kč; prostředky nevrátil PGRLF a použil je na jiný účel;
- firmě Avicom, a. s., Česká Kamenice, Jánská 37 (okres Děčín) byly finanční prostředky poskytnuté z PGRLF
na dotaci úroku odčerpány z bankovního účtu na základě rozhodnutí soudu ve prospěch zdravotní pojišťovny a rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení o přikázání pohledávky a odepsání z účtu. Příjemce zablokování svého bankovního účtu PGRLF neoznámil. Finanční prostředky ve výši cca 3,8 mil. Kč poskytnuté na dotaci úroku z úvěru byly využity k úhradě závazků příjemce z titulu sociálního a zdravotního pojištění. Navíc příjemce zařízení pořízené z účelově podpořeného úvěru odprodal za smluvní cenu 5,9 mil. Kč.
Uvedené případy rozhodně nesvědčí o účinnosti podpory úvěrů Fondem, pokud jsou pravdivé, jsou jistě významným pochybením Fondu. Zásadně to odporuje Fondem schváleným a podepsaným garančním závazkům.
Účinnost podpory Fondem je zcela zřetelná v technologické obnově zemědělství v ČR. Srovnání s okolními státy v transformaci má v této oblasti ČR výrazný náskok. Bez Fondu by prostě neexistoval a řešení by bylo mnohonásobně dražší pro státní rozpočet.
IV. Shrnutí a vyhodnocení:
Vláda ČR svým usnesením ze dne 23. června 1993 č. 337 sice rozhodla o založení PGRLF jako obchodní společnosti, avšak zároveň si byla vědoma, že tento postup není v souladu se zákonem č. 576/1990 Sb., proto současně uložila místopředsedovi vlády a ministrovi financí předložit vládě návrh novely rozpočtových pravidel republiky, podle které by bylo umožněno poskytovat prostředky státního rozpočtu určené k účelovým dotacím a finančním výpomocem pro zemědělství a lesnictví prostřednictvím PGRLF.
Tento úkol daný vládou nebyl splněn.
MZe jako zakladatel a jediný akcionář a jako správce kapitoly státního rozpočtu nevymezilo PGRLF práva a povinnosti při správě rozpočtových prostředků. PGRLF neprováděl roční vyúčtování finančních prostředků. Celou částku uvolněnou PGRLF z kapitoly „Ministerstvo zemědělství“ v rámci dotací podnikatelským subjektům zúčtovalo MZe jako spotřebovanou, ačkoliv PGRLF v žádném roce přidělené finanční prostředky státního rozpočtu ke stanovenému účelu nespotřeboval. Ke konci roku 1998 vykazoval přijaté a nevyplacené prostředky státního rozpočtu ve výši 5,5 mld. Kč.
MF jako ústřední orgán státní správy pro státní rozpočet, zastoupené prostřednictvím svých zástupců v představenstvu a v dozorčí radě PGRLF, uvedený postup akceptovalo.
Na tyto základní nedostatky a jejich důsledky upozornil NKÚ již v roce 1997. MZe ani MF nejenže neodstranily nedostatky zjištěné NKÚ, ale tato ministerstva ani nereagovala na upozornění dozorčí rady PGRLF, která výsledky kontrolní akce NKÚ projednala a doporučila představenstvu změnit status na „státní fond“.
Tato zjištění odmítlo jak MF ČR, tak Mze ČR ihned při první kontrole NKÚ jako nedůvodná, vysvětlení je uvedeno výše, jak právně, tak ekonomicky.
O nehospodárném nakládání PGRLF se svěřenými prostředky svědčí zejména to, že:
- nevybíral banky na základě výběrového řízení (což předpokládala důvodová zpráva k usnesení vlády ČR
ze dne 23. června 1993 č. 337). Ze 17 bank, které kontrolovaným osobám poskytly úvěr, byly v době ukončení kontroly NKÚ již dvě v likvidaci a jedné byla odebrána licence;
Odmítnutí administrativního výběru bank, které vládní usnesení ani zákon neukládá, mělo zcela zásadní pozitivní ekonomický význam v růstu úvěrů pro zemědělce a v konkurenci mezi bankami, zvláště účastí zahraničních bank. Jakékoliv úřednické vybírání banky pro klienta, by jen deformovalo konkurenci v úvěrech, úrokových sazbách a ztížilo by přístup k úvěrům. Cílem založení a práce Fondu je pravý opak – usnadnit přístup k úvěrům.
- akceptoval rozpětí výše úroků z úvěrů od 7 do 24 %, tzn. i úrokovou míru, která v té době nebyla obvyklá;
Rozpětí úrokových sazeb zcela odpovídalo rozdílu v ohodnocení rizik klienta a projektu bankou. Jakékoliv posuzování výše úvěrových sazeb by znamenalo pouze jejich obecný růst. Státní úředník není rozhodně ekonomickým prvkem při posuzování podnikatelského záměru a jeho ohodnocení bankou bylo základem práce Fondu. Opačný názor zcela odmítám, jako návrat úřední plánovité ekonomiky socializmu.
- neuzavíral smlouvy s bankami, ve kterých by bankám určil podmínky v souladu s Pokyny; nedošlo tak ke
splnění jednoho ze základních záměrů, tj. k předpokládanému rozložení rizik mezi PGRLF, příjemce a úvěrující banky;
Garanční smlouvy obsahovaly a obsahují všechny potřebné závazky banky k dodržení účelu poskytované podpory podle Pokynů Fondu. V řadě případů byla garanční smlouva Fondem jednostranně zrušena pro porušení jejích podmínek bankou. Riziko bylo rozděleno úměrně ekonomické situaci a v průběhu práce Fondu se garance snižovaly s rostoucí ekonomickou silou klientů.
- uzavíral smlouvy i s žadateli, kteří nesplňovali podmínky uvedené v Pokynech;
Tam, kde je jednotlivý případ pravdivý, je jistě významným pochybením Fondu. Zásadně to odporuje Fondem schváleným a podepsaným garančním závazkům. Počet těchto případů v poměru k počtu uzavřených smluv a jejich objemu je nevýznamný, přesto jde o závažná pochybení Fondu.
- nevěnoval pozornost posuzování podnikatelských záměrů žadatelů, což mj. vedlo ke skutečnosti, že PGRLF do konce roku 1998 uhradil jen z titulu garance bankám téměř 1 mld. Kč.
Výše bylo uvedeno, jaký je poměr uhrazených garancí k vydaným – méně než 5 %. V konfrontaci s podobnými problémy u polostátních bank jde o řádově lepší výsledky. Očekávání v době založení Fondu bylo 30 % uhrazených garancí. Fond dosáhnul výrazně lepších výsledků.
Na nehospodárné nakládání PGRLF se svěřenými prostředky také upozornila několikrát dozorčí rada. Zejména upozornila na nevýhodné nákupy akcií za cenu několikanásobně přesahující tržní hodnotu a na odkup špatných pohledávek od zemědělských prvovýrobců.
Dozorčí rada upozornila na jeden případ nákupu akcií Setuza a. s. za cenu přesahující hodnotu obchodovanou na burze cenných papírů. Šlo o jednorázový nákup kontrolního balíku akcií, který posílil majetkový podíl Fondu. Což byla první část operace, která měla pokračovat nákupem dalšího podílu v Setuze a. s. od FNM za 0. 05 % nominální hodnoty z rozhodnutí vlády. Tak by se vytvořil kontrolní balík akcií v klíčovém zpracovatelském podniku, k pozdějšímu výhodnému prodeji. Druhá část transakce – odkup od FNM usnesením vlády se neuskutečnila z důvodů, které mě nejsou známy, ač byla jasně dohodnuta jak s odstupujícím, tak nastupujícím ministrem, s předsedou výkonného výboru FNM. Zřejmě se transakce neuskutečnila pro úmrtí mého nástupce Ing. Václava Humpála, nebo z jiných mě neznámých důvodů, protože postup zcela odpovídá aktivitám vlády v jiných případech.
Odkup pohledávek zemědělců za nesolventními zpracovateli před privatizací, byl řešením existujícího státního závazku za ekonomiku zemědělců ohroženou problémy ještě státních podniků. Cena pohledávek byla stanovena jako vyvážený podíl mezi jejich skutečnou hodnotou a nominální hodnotou. Rozhodnutím Mze ČR byla stanovena na 50 % nominální hodnoty. Pohledávky byla vesměs kapitalizovány a zvýšil se podíl majetku Fondu v klíčových potravinářských podnicích. Celkovou rozvahu operace neznám, protože ještě neskončilo celkové vypořádání celého objemu pohledávek. Předpoklad byl vyrovnaná bilance příjmů a výdajů Fondu.
Dozorčí rada také upozornila na vysokou výši úhrady za správu portfolia cenných papírů firmou Credit Suisse Asset Management Praha. Firma pro Fond zabezpečovala veškeré operace s cennými papíry v jeho držení lidmi s plným oprávněním k operacím na trhu s cennými papíry. Firma je 100 %ní dceřinou společností jednoho z největších obchodníků s cennými papíry na světě. Její cena a kvalita jsou vysoké, odpovídají nejvyšším nárokům na tuto práci. Podle mých informací byla smlouva s firmou na doporučení dozorčí rady zrušena pro vysoké náklady a bylo vypsáno výběrové řízení. Nerozumím jeho výsledku, když smlouva je uzavřena s firmou jinou, než která byla vybrána v řízení a úhrada je dvojnásobkem ceny práce původní firmy. Zaměstnanci smluvního partnera Fondu nemají oprávnění obchodovat na trhu s cennými papíry. Předpokládám, že dozorčí rada Fondu věc řádně osvětlí.
Přestože PGRLF ve výroční zprávě za rok 1998 uvedl, že „Princip podpory toku kapitálu do zemědělské a lesní prvovýroby s posunem v rozhodování o poskytnutí státní podpory do sféry bank se jeví stále jako efektivní“, nepředložil žádnou analýzu, která by o efektivitě a splnění účelu vynaložených prostředků svědčila.
Fond předložil každoročně auditovanou zprávu o činnosti veřejné valné hromadě, kde vždy vyhodnotil všechny výsledky své práce. Jako jedna z mála institucí státu v zemědělství, byl Fond zemědělskou odbornou veřejností přijímán vždy pozitivně. Kritika se týkala pouze jednotlivostí, například odmítnutí podpory nákupu nemovitostí, kterou Fond odmítnul opakovaně pro zvýšená rizika při oceňování nemovitostí.
Kontrolní činnost jak ze strany PGRLF, tak především ze strany ústředních orgánů státní správy MZe a MF je nedostatečná. Tento poznatek byl již konstatován v kontrolním závěru z kontrolní akce NKÚ č. 95/13 zveřejněném v březnu 1997.
Ke kontrolní činnosti Fondu jsem se obsáhle vyjádřil výše.
Shrnutí:
Kontrolní závěr NKÚ k práci Fondu je velmi pozitivní všude tam, kde je skutečně kontrolním závěrem a konstatuje skutečná pochybení proti zákonům a jiným normám. Zvláště cenný je v případech, kdy konstatuje skutečné pochybení v plnění dotačních a garančních smluv ať už jde o Fond, nebo dotovaný subjekt.
Názor na některá pochybení v legislativní oblasti je od počátku mezi NKÚ a MF ČR, Mze ČR, zcela odchylný. Což neznamená žádné ztráty státních prostředků, jde jen o sporný názor na vyúčtování. Je prokázáno, že postup Mze ČR a MF ČR přinesl nepochybně lepší efektivitu státních prostředků, než při postupu uvedeném NKÚ.
Závěry NKÚ jsou zjevně velmi chybné tam, kde se nezabývají kontrolou, ale prosazují ekonomický názor odlišný od použitého. S tím se nelze ztotožnit, odpovědnost za ekonomiku je nepřenosná a efektivnost a účinnost práce Fondu je jasně prokázána i ve srovnání s jinými státními institucemi podobného zaměření.
Kontrolní funkci NKÚ vysoce oceňuji, ekonomické názory kontrolního závěru zvláště pro oblast podpory úroků a garantování úvěrů musím však zcela odmítnout. Ostatně zákon neukládá NKÚ předkládat ekonomické návrhy, ale kontrolovat plnění zákonů a jiných norem státními institucemi. V tom je jeho funkce nesmírně užitečná a nezastupitelná.
Očekávám, že stamiliardové částky podpory bankovního sektoru prostřednictvím Konsolidační banky bude prověřeno NKÚ se stejnou razancí jako v případě PGRLF. Je to jistě v obou případech nezbytné a velmi dobré pro hájení zájmů daňového poplatníka v ČR.
Mgr. Ing. Václav Slavíček
Bývalý náměstek ministra zemědělství ČR pro ekonomiku, bývalý předseda představenstva PGRLF a. s.
6. 3. 2000
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Ahoj pán / pani Máte finančné problémy? Už sa nemusíte báť, pôžička vám môže pomôcť! Máte online: - Osobné a komerčné pôžičky - Úvery na bývanie - Úvery na vozidlá - Spätné získavanie úverov - Investičné pôžičky Moja finančná kapacita je 5 000 až 8 000 000 s úrokovou sadzbou 3%. Požadované pôžičky sa získajú do 48 hodín od podania žiadosti. pre viac informácií prosím kontaktujte moju adresu Mail: Peterheymannloanoffer@gmail.com