Evropská komise by chtěla mít možnost rozhodovat o úpravách krátkodobých klimatických cílů Evropské unie bez přímého souhlasu členských států a Evropského parlamentu. Počítá s tím návrh normy označované jako "Evropský klimatický zákon". Cílem nařízení je zajistit, aby unie splnila cíl dosažení takzvané uhlíkové neutrality do poloviny století.
Nová regulace má být základním pilířem Zelené dohody pro Evropu, tedy dlouhodobé strategie přechodu k ekologicky šetrnému způsobu života, kterou chce prosadit předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Návrh počítá s tím, že "nejpozději do roku 2050" bude na území EU produkce skleníkových plynů vyvážena opatřeními, která vynulují celkové emise. Mezi ně patří například výsadba stromů či budování technologií absorbujících plyny. Na cíli dosažení uhlíkové neutrality se shodli prezidenti a premiéři unijních zemí na prosincovém summitu, kdy si však výjimku pro pozdější přistoupení k tomuto cíli vyjednalo Polsko. Norma připravená komisí počítá s nulovými emisemi pro celou EU, takže by teoreticky zplodiny zemí, které své hospodářství přizpůsobí pomaleji, mohly vyvážit státy s rychlejším přechodem k "zelené" ekonomice. Dvanáct klimaticky ambicióznějších států poslalo místopředsedovi EK Fransi Timmermansovi odpovědnému za zelenou dohodu dopis, který dnes zveřejnila některá evropská média. Žádají v něm, aby komise co nejrychleji definovala přísnější cíle, kterých mají unijní země dosáhnout do konce tohoto desetiletí. Zatímco členské země se dosud zavázaly, že sníží do roku 2030 emise oxidů uhlíku 40 procent proti hodnotám z roku 1990, komise v zelené dohodě hovoří o 50 až 55 procentech. Tento krátkodobější cíl však zatím není pro unijní státy závazný a ani navrhovaná klimatická norma jej nezmiňuje. Tucet zemí ze všech částí EU včetně Francie, Španělska či Slovinska požaduje, aby komise předložila návrh závazných cílů pro rok 2030 do poloviny letoška. Další země včetně České republiky a jiných visegrádských států naproti tomu tvrdí, že chtějí nejprve znát přesný ekonomický dopad opatření spojených se zpřísněním závazků, který zatím experti Bruselu nevyčíslili. Podle některých diplomatů se může nejspornějším bodem středečního návrhu stát snaha EK, aby na ni členské země a europarlament delegovaly své rozhodovací pravomoci. Unijní exekutiva by postup chtěla využít při průběžném hodnocení toho, jak země plní své ekologické závazky. V případě, že by podle Bruselu bylo ohroženo dosažení dlouhodobého cíle klimatické neutrality, mohla by komise po konzultaci s experty vybranými každým členským státem dílčí cíle upravovat. Unijní země by mohly v takovém případě rozhodnutí Bruselu zvrátit pouze kvalifikovanou většinou hlasů. Část diplomatů však očekává, že přinejmenším v některých státech narazí tento plán, který by komisi umožnil předejít zdlouhavému přesvědčování skeptických zemí, na odpor.*
