Proti záměru vlády vytvořit pátý národní parku na Křivoklátsku je dlouhodobě Agrární komora České republiky a Lesnicko-dřevařská komora ČR a záměr naráží na odpor více než třiceti okolních obcí a vyslovilo se proti němu v petici více než 11 tisíc lidí. Vláda přesto nadále počítá se změnou stupně ochrany přírody v této oblasti, přitom vznik národního parku a následné náklady na jeho provoz vyjdou podle odhadu Lesnicko-dřevařské komory na stovky milionů korun. Komora o to dnes uvedla v tiskové zprávě.
Lesnicko-dřevařská komora ČR odhaduje, že jen vznik národního parku by vyšel na přibližně 200 milionů korun a režijní náklady by představovaly přibližně 50 až 100 milionů korun ročně. Zvýšením stupně ochrany přírody na Křivoklátsku navíc stát přijde o dosavadní výnosy z hospodaření v místních lesích.
Zároveň se podle komory spekuluje, že vznik pátého národního parku v blízkosti Prahy je veden lobbistickými zájmy, protože zvýší zájem o zájezdovou turistiku. Média, která sledují situaci na Křivoklátsku, popsala případy, kdy developerské firmy projevuji již nyní zájem o pozemky v této oblasti, které v minulosti neměly příliš vysokou hodnotu. Na nápor turistů nejsou připraveny ani tamní obce.
Proti vytvoření národního parku se postavilo také celkem 11 305 lidí, kteří podepsali petici. Její signatáři žádají zachování ochrany přírody Křivoklátska ve stávajícím plně funkčním režimu Chráněné krajinné oblasti, která v této oblasti funguje již od roku 1978. Petici předali petičnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 12. května 2023.
„Postoj státní správy, která ignoruje názory občanů i zástupců volených místních samospráv, považujeme za lhostejný až arogantní. Současně projevuje nezájem o to, jak významně vyhlášení národního parku ovlivní život lokálních komunit,“ říká prezident agrární komory Jan Doležal s tím, že proti vytvoření národního parku se postavili také delegáti na květnovém 32. sněmu komory
„Jedná se o kulturní krajinu, která je po staletí ovlivňována lidskou činností, a nikoliv divočinu. Přírodní a přírodě blízké lesy se nacházejí pouze na čtyřech procentech rozlohy uvažovaného parku, tedy není naplněna klíčová zákonná podmínka pro jeho vyhlášení. Převedení většiny tohoto území do bezzásahového režimu navíc povede k rozpadu lesů se všemi nepříznivými dopady, jako je šíření kůrovce. Významně se zvýší také riziko požárů, ničivé následky a nepřipravenost managementu NP v Českém Švýcarsku jsou jasným varováním,“ doplňuje výkonná tajemnice Lesnicko-dřevařské komory ČR Andrea Skřivánková.*
