O současné situaci na trzích se zemědělskými komoditami, zejména o krizi v sektoru mléka a mléčných výrobků, diskutovali mimo jiné zástupci agrárních komor zemí Visegradské čtyřky, jejichž 56. setkání se uskutečnilo ve dnech 25. a 26. června v Brně. Podle nich jde o politický problém, který by se měl řešit na úrovni Evropské komise.
Zástupci Maďarské agrární komory (NAK), Slovenské zemědělské a potravinářské komory (SPPK), Národní rady Agrárních komor Polska (KRIR) a Agrární komory ČR (AK) se shodli na tom, že situace v oblasti mléka je velmi vážná. Viceprezident NAK Kis Miklos Zolt připomněl, že na jeho produkci se velmi výrazně podepsalo zrušení mléčných kvót.
Prezident SPPK Milan Semančík upozornil i na dopad ruského embarga na dovoz potravin, které bylo prodlouženo na další rok. „Naše obavy, že důsledky embarga budou katastrofální, se začínají naplňovat. Na evropském trhu je přetlak mléka a mléčných výrobků,“ poznamenal s tím, že Evropská komise by měla přehodnotit své sankce vůči Rusku. Člen představenstva KRIR Robert Nowak podotkl, že na ruském embargu nejvíce tratilo Polsko. Jde o částku překračující půl miliardy dolarů ročně, upřesnil. „Nicméně tlakem na snižování ceny tratili všichni zemědělci Evropy,“ prohlásil a zdůraznil, že tyto problémy jsou politické. Proto je nutné, aby se tyto problémy řešily na úrovni Evropské unie. „Výrobci nemohou za to, že Rusko zavedlo zákaz dovozu potravin,“ dodal.
Podle Semančíka je třeba přijmout opatření, která by eliminovala dopady na zemědělce. Zástupci agrárních komor zemí Visegradské čtyřky žádají proto Evropskou komisi, aby všemi možnými prostředky podpořila evropské výrobce. Semančík míní, že pokud si Rusko nahrazuje dovoz mléka a mléčných výrobků z Evropské unie importem z jiných zemí, tak ani případný návrat na tyto trhy nebude jednoduchý. „Na Slovensku hovoříme o ohrožení pracovních míst ve výrobě mléka v rozsahu zhruba deset tisíc lidí ve výrobě a přibližně 3,5 tisíce ve zpracovatelském průmyslu,“ připomněl s tím, že zadali výzkumnému ústavu, aby zpracoval oprávněnou cenu, za kterou by zemědělci měli prodávat mléko. „Neměli bychom tak prodávat za cenu pod výrobními náklady, na Slovensku je platný zákon o cenách. Tímto směrem chceme jít,“ doplnil.
Prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman konstatoval, že pomoci by měly intervenční nákupy za cenu, která by odpovídala výrobním nákladům. Další možností je podpora proexportní politiky, třetí je doplnění vlastních zdrojů, využití hmotných rezerv a podobně. „Věříme, že Evropská komise tyto návrhy přijde co nejdříve, ale není to jednoduchá záležitost, ne všichni je schvalují,“ podotkl.
Celý článek naleznete v týdeníku Zemědělec č. 28
