O kompenzace za škody po jarních mrazech požádalo 539 pěstitelů ovoce, nejvyšší sazbu budou mít pěstitelé jabloní, u kterých jsou škody nejvyšší. Celkem by měli pěstitelé jabloní obdržet 341 milionů korun z celkové podpory ve výši přes 445 milionů korun. Ministerstvo zemědělství (MZe) o tom informovalo v tiskové zprávě. Pro třešně a hrušně úřad vyčlenil více než 41 milionů korun. Peníze půjdou částečně z unijního rozpočtu, ovocnáře podpoří ze svých zdrojů také Česko. V Česku je podle Ovocnářské unie zhruba 750 ovocnářských podniků.
Největší škody napáchaly mrazy podle ministerstva na jabloních. Úřad tvrdí, že péče o jabloňové sady vyžaduje nejvyšší náklady na výsadbu, technologii sklizně, skladování, třídění a balení. V Česku navíc sadaři nejčastěji vysazují právě jabloně, proto na ně půjde nejvyšší podpora v celkové výši téměř 341 milionů korun.
Velké investice na třídění, skladování a ošetřování vyžadují podle resortu také hrušně a třešně, pro které ministerstvo vyčlenilo více než 41 milionů korun. Pěstitelé meruněk, višní, švestek, broskví, malin, ostružin, jahod, angreštu a borůvek získají kompenzace ve výši 59 milionů korun. Pěstitelé rybízu a vlašských ořechů obdrží čtyři miliony korun.
"Jako mimořádnou podporu za škody po jarních mrazech poskytne Evropská unie našim ovocnářům přibližně 377 milionů korun. Nám se pro ně podařilo zajistit ještě další peníze, takže k tomu dostanou 68 milionů korun z rozpočtu ministerstva zemědělství, celkem tedy půjde o více než 445 milionů korun,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Kromě ČR přiznala EU mimořádnou pomoc také zemědělcům v Rakousku a v Polsku.
Ministerstvo sazby pro jednotlivé ovocné druhy stanovilo podle míry poškození během jarních mrazů. Přidělené částky také odrážejí předpokládané ztráty na tržbách za letošní sklizeň oproti pětiletému průměru. Letos bude podle odhadu sklizně hlavních ovocných druhů pěstovaných v ČR nižší úroda oproti roku 2023 až o 74 procent.
