Při řešení rizik spojených s podnikáním v zemědělství nebylo v České republice využito stále všech možností. Zavedení fondu nepojistitelných rizik nadále zůstává v podobě návrhu, věřme, že dosud úplně nespadl ze stolu tvůrců koncepčních dokumentů. Uvažuje se o vzniku nových dotačních titulů pro perspektivní zemědělské činnosti. Podpora na dosavadní programy by měla zůstat na stejné úrovni, i když propojištěnost u nás za některými zeměmi Evropské unie trochu pokulhává. Finančně přijatelné systémové řešení se tedy zatím nenašlo, přestože se o něm diskutuje již řadu let.
Nynější ministr zemědělství Mgr. Petr Gandalovič navázal na práci svých předchůdců, kteří řešili systém eliminace rizik v zemědělském podnikání. Co se ale skutečně během jeho působnosti ve funkci šéfa resortu změnilo a o čem se uvažuje do budoucnosti, to vyjádřil v následujícím rozhovoru pro týdeník Zemědělec.
Rozhovor s Mgr. Petrem Gandalovičem, ministrem zemědělství
Považujete současný systém zemědělského pojištění za vyhovující? Je harmonizován s předpisy Evropské unie?
V současné době používaný systém podpory zemědělského pojištění, kdy je vyplácena přímá dotace, jež kompenzuje část nákladů vynaložených zemědělskými prvovýrobci na zaplacené pojistné plodin, speciálních plodin a zvířat, se nám jeví jako jeden z nejvhodnějších nástrojů řízení rizik v zemědělství. Skutečností je, že jsme museli reagovat na požadavky stanovené Evropskou unií a stávající systém bylo nutné upravit již pro rok 2007. Státní podpora se vztahuje pouze na malé a střední podniky a nemůže být poskytnuta podnikům působícím v oblasti zpracování zemědělských produktů.
Lze hovořit při současném přístupu k řešení rizik skutečně o systému, nebo bude teprve vytvořen?Pro rok 2008 jsme stanovili podmínky pro poskytnutí finanční podpory pojištění v zásadě totožné s rokem 2007. Nadále se zvažuje a diskutuje o vytvoření nového komplexního systému tak, jak již bylo započato v minulosti – jde zejména o rozšíření již stávajících podpor o vytvoření zvláštního fondu podpor, ve kterém by se kumulovaly prostředky. Připomínám, že jde o proces velmi složitý, zejména s ohledem na nutnost přijetí nových legislativních opatření, na definování postavení jednotlivých subjektů jak při tvorbě tohoto fondu, tak při jeho užití. Zabezpečit se musí soulad celého systému s komunitárním právem.
Plánujete nějaké změny v koncepci pojištění v dalších letech?
Jako o dalším způsobu řešení rizik v zemědělství by se dalo uvažovat i o rozšíření již fungujícího systému poskytování podpor PGRLF o vytvoření nových dotačních titulů – například pro subjekty zabývající se pěstováním lesních školek, energetických plodin či pro vzdělávací zařízení provozující zemědělskou výrobu. Na poskytování podpor PGRLF je nutné také zabezpečit dostatečný objem finančních prostředků. Stále však musíme mít na paměti cíle podpory zemědělského pojištění – tedy nejen zvýšení propojištěnosti, ale také snahu přivést zemědělce k větší odpovědnosti za své podnikání v duchu „dobrý hospodář má svůj majetek pojištěný“ a tím také eliminovat výdaje státního rozpočtu v případě nepředvídatelných událostí.
Hodláte prosadit vznik fondu nepojistitelných rizik?
Na tuto otázku nelze v současné době podat jednoznačnou odpověď, jelikož – jak jsem již zmínil – jednání o budoucí podobě celého systému podpor zemědělského pojištění probíhají a není ještě definitivně rozhodnuto. Proto by bylo v tuto chvíli předčasné říci, zda bude nutné, aby systém podpor vznikl, či nikoliv.
Počítá se pro rok 2008 se zvýšením podpory na zaplacené pojistné plodin a hospodářských zvířat?
Každoročně se snažíme navýšit celkovou částku, která bude vyplacena jako podpora pojištění. Podle tabulky 1 je zřejmé, že nejde o zanedbatelné částky a že za poslední roky skutečně dochází ke zvýšení objemu vyplacených podpor. Je nutné si také uvědomit, že finanční prostředky nejsou neomezeny a i přesto bylo rozhodnuto, že podpora pojištění pro rok 2007 bude poskytnuta v maximální hranici stanovené pro daný podprogram a celková vyplacená částka se bude pohybovat kolem 270 milionů korun. Tedy opět dochází k výraznému zvýšení. Pro rok 2008 se pro tento druh podpory počítá s částkou 300 milionů korun.
Zachová se dosavadní role Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu v zemědělském pojištění i v příštím období?
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) již má vytvořený funkční aparát pro poskytování podpory v zemědělském pojištění a bude pokračovat ve své stávající činnosti, kdy tedy vedle poskytování investičních podpor bude poskytovat finanční příspěvky na zaplacené pojistné.
Jak hodnotíte současnou propojištěnost v České republice? Při srovnávání s Evropskou unií se uvádí, že je nízká …
Propojištěnost plodin v ČR se za dobu poskytování finanční podpory stále zvyšuje a v letošním roce předpokládáme, že dosáhne 37 procent. Dochází tedy k procentnímu nárůstu propojištěnosti plodin, a to i díky podpoře poskytované PGRLF a odpovědnému přístupu některých pěstitelů. Propojištěnost zvířat převyšuje 80 procent stavů hospodářských zvířat. Stále je však nižší než ve většině států Evropské unie, ale snažíme se u nás dosáhnout vhodnými nástroji zvýšení. K významnému zvyšování propojištěnosti v jednotlivých oblastech značnou měrou přispívá i poskytování podpory ze strany PGRLF, který se k tomu snaží vytvářet prostor.
Je současná státní podpora zemědělského pojištění až do 50 % prokázaných uhrazených nákladů na pojištění speciálních plodin, až do 35 % prokázaných uhrazených nákladů na pojištění ostatních plodin a 20 % na pojištění nákazy a hromadných onemocnění hospodářských zvířat pro rok 2007 dostatečně vysoká?Odpovědi na tuto otázku jsem se dotkl už v předchozích otázkách. Státní podpora zemědělského pojištění nemá hradit veškeré náklady, které podnikatelským subjektům v zemědělství vzniknou v souvislosti s pojištěním ať již plodin, nebo i hospodářských zvířat. Rozumíme požadavku ze strany zemědělců na zvyšování procentních sazeb uhrazených nákladů na pojištění, ale domníváme se, že tato podpora je dostatečná a v současné době ji nezamýšlíme zvyšovat. V neposlední řadě je nutné opět zmínit omezení finančními zdroji a rovněž skutečnost, že každý dobrý hospodář by se měl zasadit o to, aby eliminoval rizika, jež mu hrozí v souvislosti s jeho podnikatelskou činností.
Považujete nynější rozdělení státní podpory do tří skupin za správné, nebo uvažuje o změnách?Na základě našich získaných zkušeností je dosavadní rozdělení dostatečné a má své opodstatnění, proto v nejbližší době o jiném rozdělení neuvažujeme. Otázkou však samozřejmě zůstává vytvoření již zmiňovaných nových dotačních titulů.
Riziku jsou bezpochyby vystaveny také lesní porosty. Na ně se ale dosud nevztahuje státní podpora zemědělského pojištění …Aktuálně probíhají jednání se zástupci České asociace pojišťoven o hledání vhodného produktu, jenž by se prostřednictvím pojišťoven nabízel vlastníkům lesních porostů a který by mohl být případně podporován zřejmě obdobným způsobem jako hospodářské plodiny. V případě, že bude nalezen vhodný model, bude připraven dotační program, jenž bude předložen ke schválení předepsaným způsobem Evropské komisi.
V čem spočívá efekt zemědělského pojištění se státní podporou?Akcentováno je především zajištění výší míry propojištěnosti, s čímž souvisí také snaha o zvýšení určité odpovědnosti zemědělských podnikatelů za své podnikání, což opět neoddělitelně souvisí s eventuálním snížením finančního zatížení státního rozpočtu v případě nepředvídatelných událostí.
Existuje nějaký model zemědělského pojištění v zahraničí, který by mohl sloužit jako vzor pro Českou republiku? Obecně se považuje za vzor model zemědělského pojištění, jenž se používá ve Španělsku. Je to systém, který je založen na partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Jeho zvláštností je, že všechny subjekty jsou zastoupeny v orgánu, který provádí strategická rozhodnutí a určuje rámec celého systému. Účast v tomto systému je sice dobrovolná, ale stát přijal stanovisko, že nevyplatí žádnou ex post pomoc na rizika, která bylo možné prostřednictvím tohoto systému pojistit. Na první pohled ideální systém má však svá úskalí a specifika, které není možné jednoduše přenést do prostředí České republiky, ať už je to u nás těžko realizovatelné zapojení jednotlivých regionů do financování určitého fondu podpor, tak i například velký počet privátních pojišťoven, které jsou ve Španělsku zapojeny do celého systému (více než 60 subjektů). Naší snahou je zvolit takový systém, eventuálně kombinaci různých systémů tak, aby byla nalezena skutečně optimální a fungující alternativa, se kterou by byly spokojeny všechny subjekty, jež budou na systému participovat. Adaptace tohoto modelu by znamenala rovněž rozsáhlé legislativní změny a byla by finančně náročná.
Kolik se eviduje žádostí o podporu pojistného za rok 2007 celkem, kolik z toho jde na jednotlivé podprogramy? Kolik činí předepsané pojistné a jaká je suma dotací?
Nejpřehlednější odpověď naleznete v tabulce 2. (viz tištěný Zemědělec)
Klíčové informace
O systému eliminace rizik v zemědělském podnikání se stále diskutuje.
Uvažuje se o vzniku nových dotačních titulů pro perspektivní zemědělské činnosti.
Vzorový model zemědělského pojištění lze hledat ve Španělsku.
