Konec fungování cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou na Znojemsku způsobil značné problémy pěstitelům, kteří do něj dodávali řepu. Oficiálně se dozvěděli o konci provozu v těchto dnech, kdy mají dávno připravené osevní plány, vše potřebné k setí a kdy setí zahajují. Konec cukrovaru jim způsobil ekonomické ztráty a musejí také řešit, co budou letos na pozemcích místo řepy pěstovat, řekli oslovení zemědělci.
Rakouská Agrana jako mateřská společnost Moravskoslezských cukrovarů oznámila uzavření závodu minulý týden ve středu. O práci přijde zhruba 150 lidí. Jedním z největších dodavatelů cukrovaru je společnost Bonagro z Brněnska. Předseda představenstva Roman Zvěřina řekl, že pěstovali zhruba na 500 hektarech, do Hrušovan mířila řepa ze 300 hektarů. "Ze strany cukrovaru to bylo velmi nekorektní jednání. Oficiální zprávu jsme dostali dnes. Sice se o konci šuškalo, ale od podzimu s cukrovkou počítáme v osevním plánu a věnovali jsme tomu čas a peníze. Část pěstovat budeme, už dříve jsme dávali produkce i menším cukrovarům, ale teď budeme muset improvizovat," řekl včera Zvěřina. Jednoduchá řešení neexistují. Možností je oslovit cukrovary, které nejsou natolik vzdálené, aby se dodávka vyplatila. "Pro nás přichází v úvahu Litovel, Prosenice a Vrbátky, zvažujeme Slovensko," zmínil Zvěřina podnik v Trenčianské Teplé. Cukrovary už však mají většinou dodávky nasmlouvané a je obtížné někam cukrovku umístit. Lze zasít alternativní plodiny, ale nyní už je těžší se dostat k osivům a je potřeba vybrat plodiny, které dávají ekonomický smysl. Bonagro musí také přehodnotit plán, jak krmit skot, protože z cukrovaru dostával řepné řízky a melasu. "Rozumím, že rozhodování o pokračování výroby bylo složité, ale není to tak dlouho, kdy jednatel Adrian Šedivý oficiálně říkal, že zavírání cukrovaru není na pořadu dne," uvedl Zvěřina. Šedivý napsal, že o uzavření se dozvěděl také až minulou středu a o plánech akcionáře nevěděl. Do Hrušovan dodával řepu i podnik ZD Bulhary z Břeclavska. Pro tohoto zákazníka ji pěstoval na 15 hektarech. Problémy má stejné jako Bonagro, ale větší o to, že řepu pěstoval i s pomocí dotací Ministerstva zemědělství. Dostal peníze například na technické vybavení. "Udržitelnost projektu byla pět let a letos je pátý rok. Úvěr máme splacený, ale nevíme, jestli nebudeme muset vracet dotaci i s úroky, kdybychom letos řepu nezaseli. A když zasejeme, co s ní budeme dělat. Krmit se s ní nedá, protože je v ní moc cukru. Řešíme to i se Zemědělským svazem, protože nás je takových víc. Uvidíme, jak se k nám ministerstvo postaví," řekl předseda Antonín Osička. Podle něj se nevyplatí ani nikam dál cukrovku vozit, protože výkupní cena se snížila z 800 korun za tunu na 500 korun.
Mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý napsal, že úřad situaci analyzuje. "Je patrné, že uzavření cukrovaru ze strany zpracovatele nemohou dotčení pěstitelé nikterak ovlivnit, nenesou za něj vinu, a tudíž jde o tzv. zásah vyšší moci," uvedl Bílý. Konec cukrovaru vyvolal také nervozitu, co bude s lidmi, kteří přijdou o práci. Kdy přesně cukrovar zavře, bude zřejmé podle Šedivého ve chvíli, kdy bude ohlášené hromadné propouštění. Jisté je, že novou kampaň zpracování řepy na cukr už nezačne.*
