Jasnou deklaraci a zajištění konkurenceschopných podmínek pro všechny výrobní oblasti, včetně horských a podhorských oblastí, požaduje shromáždění Svazu marginálních oblastí (SMO), které se uskutečnilo minulý týden v Horoměřicích u Prahy. Zároveň odmítlo uzavření příjmu žádostí do agroenvironmentálních opatření od příštího roku.
Zástupci svazu konstatovali, že v reálné ekonomice je nutno dbát na stabilitu podnikatelského prostředí. „Stát, který se pohybuje ode zdi ke zdi a destabilizuje právní a ekonomické podmínky podnikání, tak škodí reálné ekonomice a omezuje vytváření hodnot. Jednotlivé subjekty totiž nahrazují dlouhodobé uvažování krátkodobým. Z toho pak plynou horší ekonomické výsledky i nižší výběr daní. To je i jedna z příčin dlouhodobě horších ekonomických výsledků zemědělství vůči ostatním sektorům,“ míní předseda SMO Milan Boleslav. Člen představenstva SMO Petr Krogman uvedl, že ministerstvo zemědělství mělo reagovat na vývoj ekonomické situace na trhu s mlékem a přesunout část prostředků od dojných krav zpět k masným. „Poté co se tržby u dojnic dostaly na historicky nejvyšší částky, jsou jim přesunovány podpory původně určené na krávy bez tržní produkce mléka,“ zdůraznil v souvislosti s článkem 68. Podle něj výrazná ziskovost u tržních plodin tak pomáhá chovatelům dojnic oproti chovatelům masných krav na zatravněných pozemcích v horších přírodních oblastech, kde nejsou alternativní možnosti pro diverzifikaci zemědělské činnosti. Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Josefa Stehlíka by určitou možností bylo snížení plateb na velkou dobytčí jednotku (VDJ) u dojených krav o 200 korun, což by pomohlo chovatelům masného skotu a chovatelům dojeného skotu by to neuškodilo. Stehlík vyčíslil, že podpory masných krav jsou zhruba o tisíc korun nižší než dojených krav.
V souvislosti s návrhem poskytování přímých plateb v rámci společné zemědělské politiky pro období po roce 2013 svaz považuje ozelenění (greening) za příležitost jak lépe zacílit tyto podpory s ohledem na trvale udržitelnou produkci potravin. „Zprávy o zvyšujících se dusičnanech ve vodovodních řádech jsou varováním a důvodem k zamyšlení,“ uvedl. Produkce za každou cenu podle něj není řešením pro Evropu a není ani řešením pro zemědělce, protože malé přebytky potravin znamenají velké propady ceny. Prosazují také vyšší provázání živočišné výroby s výplatou přímých plateb, tj. už u základní platby, protože rozumná intenzita živočišné výroby zemědělské půdě a životnímu prostředí prospívá. „Za optimální zatížení považují u orné půdy bez speciálních kultur a u travních porostů ve výši 0,2 až 0,3 VDJ na hektar. Musí být zakomponovány mechanizmy, které reálně rozloží zátěž stálých pastvin na všechny zemědělce. Proto je nutné, aby každý zemědělec s nárokem na dotaci měl minimálně 20 procent stálých pastvin. Teprve pak si každý uvědomí, jak ziskové je hospodaření na travních porostech. Nelze ponechat zákazy rozorávání stálých pastvin jenom na vybrané skupině farmářů s tím, že je pak nebude třeba za tato omezení kompenzovat,“ uvedli zástupci SMO. Za účelem podpory živočišné výroby požadujeme zavést reálnou Podporu stálých pastvin – dodnes je nulová. Jinak budou stálé pastviny mizet, jako se to děje na Chebsku, kde německé farmy vyhrávají soutěže o nájmy pozemků s cenami 5400 Kč/ha a následně je převádějí přes další firmy ze stálých pastvin na ornou půdu. Upozornili, že stropování podle osobních nákladů, nepodpoří živočišnou výrobu, pouze bude motivovat k započítávání mezd z nezemědělských činností a dále zhoršovat konkurenceschopnost zemědělství. „Stropování odmítáme jako celek, protože podporuje opouštění nejhůře obdělávatelných pozemků,“ dodali.
