Vlna protestů se vzedmula proti tomu, jak vláda v návrhu státního rozpočtu zanedbala financování Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP). České zemědělství může v příštím roce přijít o 3,3 miliardy korun, z nichž téměř 2,7 miliardy má poskytnout Evropská unie. Rozhořčená veřejnost spoléhá na poslance, že této finanční ztrátě zabrání.
Místo 5,6 miliardy korun, vyjednaných s unií pro HRDP na první rok našeho členství, počítá vládní návrh rozpočtu s pouhými 2,3 miliardy. Česká strana musí dvaceti procenty program spolufinancovat a kabinet na to k velkému překvapení vyčlenil jen 460 milionů korun namísto 1,1 miliardy korun. Ministerstvo zemědělství to vysvětluje tím, že další peníze se uvolní podle potřeby ze Všeobecné pokladní správy. Tiskový mluvčí ministerstva financí však našemu týdeníku nezodpověděl dotaz, kolik prostředků je zde vyčleněno na HRDP a podle jakého klíče se peníze z tohoto zdroje uvolňují.
„Argumentace, že prostředky jsou připraveny ve Všeobecné pokladní správě je nepřijatelná a nedává záruky, že se využijí pro tento resort,“ nespokojil se s odpovědí ministerstva zemědělství předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Stanislav Němec.
„Jde o hazard s rozpočtovými prostředky, pokud Česká republika dává 5,2 miliardy korun na navýšení přímých plateb a na druhé straně krátí 5,6 miliardy na HRDP. Zatímco posílení přímých plateb je pouhým výdajem státního rozpočtu, platby HRDP nám vyrovná z 80 procent Evropská unie,“ zdůrazňuje Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí. Zhruba polovina prostředků z tohoto strukturálního programu má jít jako vyrovnávací příspěvek do méně příznivých oblastí, další peníze jsou na podporu ekologického zemědělství a agroenvironmentálních opatření.
„Kdyby zůstalo u navrženého rozpočtu, zastaví se potřebná restrukturalizace zemědělství,“ varuje předseda ASZ. Upozorňuje, že to, co vláda navrhuje, nepokrývá ani platby vydané na oblasti LFA v loňském roce. „Přitom každá koruna investovaná ze státního rozpočtu do HRDP přinese zemědělcům další čtyři koruny z prostředků unie,“ připomíná Němec.
Zděšeni jsou rovněž ekologičtí zemědělci, kteří z 90 procent hospodaří v LFA. „Platby pro zemědělce v těchto oblastech by nedosáhly úrovně z letošního roku, ani z minulých let,“ porovnává Petr Trávníček, manažer Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio. Jak upřesnil, zatímco loni byla dotace na hektar trvalého travního porostu v ekologickém zemědělství v horské oblasti průměrně 4485 korun, podle návrhu by v příštím roce dosáhla jen 3185 korun. „Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství v ČR do roku 2010, který byl letos zpracován, stanovil cíl dosáhnout do této doby podíl ekologicky obdělávané půdy na deset procent a zvýšit podíl tržní produkce. Při snížení podpor ale hrozí přesný opak,“ obává se Trávníček.
Předseda Svazu marginálních oblastí konstatuje, že návrh rozpočtu je v příkrém rozporu s programovým prohlášením vlády, která se přihlásila k udržení multifunkčního zemědělství na celé ploše zemědělské půdy při výrazné podpoře údržby krajiny a kvality životního prostředí a podpoře ekologicky únosné produkce.
„Podpora multifunkčního zemědělství se tímto návrhem popírá,“ připojila se ke kritice ředitelka Okresní agrární komory v Havlíčkově Brodě Marie Brodinová. „Pokud Česká republika transparentně prostřednictvím státního rozpočtu nevloží do tohoto strukturálního programu vyjednané prostředky, unie asi neposkytne dohodnutý finanční rozsah. Důsledkem budou nižší podpory hospodaření na travních porostech v méně příznivých oblastech a naprostá absence opatření ve prospěch životního prostředí na celém území republiky. Uživatelé zatravněných pozemků pak mohou odstoupit od nájemních smluv a část zůstane neudržovaná,“ nevylučuje Brodinová. Její obavy prohlubuje i rozhodnutí ministerstva zemědělství, že přímé platby z národních zdrojů půjdou pouze na ornou půdu.
Zamýšlené financování HRDP se nelíbí ani poslancům. „Bylo by zlé, kdyby podpora méně příznivých oblastí byla krácená,“ řekl místopředseda zemědělského výboru Petr Zgarba (ČSSD) a slíbil, že se tomu bude snažit zabránit.
„Je nesmyslné, abychom přišli o příležitost, kterou nám Brusel dává. Předseda vlády a ministr zemědělství by měli dodržet sliby, které dávali před referendem. Tehdy hlásali, že zajistí spolufinancování programů na požadovanou výši, aby se vyčerpalo maximum peněz z unie,“ připomněl poslanec za ODS Jiří Papež.
