Happening iniciativy Zachraň jídlo s názvem Křivá polévka se uskuteční 5. září a bude se při něm vařit polévka pro přibližně 2000 lidí ze zeleniny, která by se nedostala na pulty obchodů kvůli svému nevyhovujícímu vzhledu. Zachraň jídlo tím chce upozornit na velké množství produktů, které se v zemědělství vyhazují, a představit výsledky projektu Paběrkování.
Zachráněné suroviny poslouží jako základ pro tři druhy polévek, které se budou vařit a podávat na piazzettě Národního divadla v sobotu 5. září. Šéfkuchař Petr Pešek, který již vařil tisíc porcí zeleninového kari na Hostině pro tisíc, se ujme dohledu nad přípravou jídla za asistence desítek dobrovolníků. Na místě se lidé budou moci zapojit do workshopů, přečíst si informace o důvodech vyhazování v zemědělství a vyslechnout si diskusi na pódiu, která bude věnovaná plýtvání jídlem.
Happening ale nebude jen o zajímavém programu a stolování. Jeho hlavním cílem je poskytnout návštěvníkům informace o nesmyslných požadavcích, které určují, jaké tvary a rozměry ovoce a zeleniny se vykupují. „Od zemědělců jsme se během našich setkání dozvěděli šokující čísla. Například počítají s tím, že když vysadí 25 000 květáků, reálně jich prodají jen 15 000 až 16 000. Zbytek kvůli svému vzhledu nebude vyhovující a je tedy neprodejný. Jen malá část ze zbytku se zamrazí a ostatní se vyhodí. Požadavky na vzhled ovoce a zeleniny jsou nesmyslně přísné a pravidla nastavují obchodní řetězce,” říká Adam Podhola z iniciativy Zachraň jídlo.
Vypěstované produkty by přitom šly využít smysluplněji než dosud. Místo zaorávání na poli, kompostování nebo využívání části sklizně jako krmivo pro zvířata je lze věnovat charitám nebo zpracovávat. Této možnosti se věnuje projekt iniciativy Zachraň jídlo s názvem Paběrkování.
Zprvu jsme osobně kontaktovali zemědělce v Polabí a zjišťovali jsme, jestli by byli ochotni nám část nesklizené úrody dát k dispozici k sebrání, nebo už sklizené a nevyhovující nadbytky darovat Potravinové bance. Získali jsme několik cenných kontaktů na farmáře, kteří se pěstování zeleniny věnují a jsou ochotni produkty zdarma poskytnout. Poté jsme je kontaktovali znovu s tím, jestli bychom si pro nechtěnou zeleninu mohli přijet. Když souhlasili, dali jsme dohromady skupinu dobrovolníků a zbylou úrodu jsme jeli sklidit,” říká Adam Podhola z iniciativy.
Během léta se prozatím podařilo zorganizovat pět výjezdů a nasbíralo se přes dvě tuny mrkví, salátů, kedlubnů a brambor za pomoci čtyřiceti dobrovolníků. Na místo paběrkování vždy dojela dodávka Potravinové banky, která plodiny odvezla a poté distribuovala svým klientským organizacím. Mezi klienty Potravinové banky Praha, jichž je v současnosti okolo devadesáti, patří například Naděje, Charita, Klokánek, Armáda spásy a řada menších středisek pomoci.
“Kromě upozorňování na plýtvání kvůli estetickým standardům je našim cílem informovat zemědělce o tom, že mají možnost darovat své přebytky potravinovým bankám a poskytnout tak čerstvé produkty lidem, kterým nejvíce chybí. Zároveň chceme otevřít diskusi o tom, jak by se současná nehospodárná situace dala systémově řešit a vytvořit tím tlak na velké obchodní řetězce, aby za "nevzhlednou" zeleninu a ovoce přijaly část zodpovědnosti,” dodává Anna Strejcová z iniciativy Zachraň jídlo.
Na přípravě happeningu spolupracuje Zachraň jídlo s britskou organizací Feedback. Mezi další partnery akce patří EU Fusions, Česká Federace potravinových bank, Informační centrum OSN, Glopolis, Zelinářská unie Čech a Moravy a Ekumenická akademie Praha.*
