Kůrovcová kalamita, která postihla Moravskoslezský kraj, působí problémy nejen lesníkům, ale i silničářům. Kvůli zvýšené těžbě dřeva totiž stoupají náklady na údržbu silnic. Největší problémy jsou na Bruntálsku a v Beskydech. Uvedl to ředitel správy silnic Moravskoslezského kraje Tomáš Böhm.
Právě severní Morava a Slezsko jsou kůrovcovou kalamitou nejvíce zasaženy a situace se stále zhoršuje. Největší rozvoj kalamity nastal po roce 2015, kdy území kraje zasáhlo dlouhodobé extrémní sucho. V regionu je kalamitou nejvíce postižena oblast Beskyd a Nízkého Jeseníku. Těžba dřeva roste a silničáři varují, že se to začíná projevovat na kvalitě silnic.
"My jsme už v loňském roce začali upozorňovat našeho zřizovatele, což je Moravskoslezský kraj, že jsou více a více poničené silnice druhých a třetích tříd kvůli tomu, že je navýšená těžba kůrovcového dřeva, která je sedminásobná," uvedl Böhm.
Kvůli narůstajícím problémům v kraji od začátku roku začal působit i takzvaný kůrovcový asistent, který by měl na základě jednání s vlastníky lesů navrhnout optimální způsob, jak by se mělo těžit a jak bude v této souvislosti koordinovaná přeprava dřeva do zpracovatelských závodů.
"Na základě toho bychom vyhodnocovali, kde si můžeme dovolit silnice opravit tak, aby to nějakým způsobem mělo efektivitu," řekl Böhm. Během půl roku by navíc měl vzniknout i materiál, který by vedení kraje mohlo předložit vládě a požadovat případné dotace na opravy silnic. Podle Böhma v souvislosti s kůrovcovou kalamitou zatím obdobný dotační titul pro komunikace ve správě kraje není.*
