První duben otevřel první kvótový rok u produkce mléka. Proti loňsku by se měla zvýšit zhruba o dvě stě milionů litrů, soudě podle přidělených kvót.
Mléčnou kvótu přidělil intervenční fond 3584 producentům, kteří by měli vyrobit 2716,8 milionu litrů. Je to o zhruba sto milionů litrů více než ministerstvo zemědělství původně počítalo. V porovnání s loňskou produkcí jde o nárůst dvě stě milionů litrů.
Podle Pavla Novotného z vedení Agrární komory ČR se nedá předpokládat, že skutečná výroba bude odpovídat přiděleným kvótám. Rychlejší navýšení však považuje v prvním, přechodném roce za nezbytné a chápe ho jako nestandardní řešení, než se systém „usadí“. „Jinak by kvóty při nemožnosti saldování a zákazu obchodování mohly být omezující pro ty, kteří do chovu dojnic investovali,“ odůvodňuje Novotný. Agrární komora stejně jako Svaz zemědělských družstev a společností i představitelé resortu sdílejí názor, že podobně jako v zemích Evropské unie zavedou mléčné kvóty pořádek v této komoditě, dají producentům určitou podnikatelskou jistotu a přispějí ke stabilizaci chovu skotu a produkce mléka.
K Absurdistánu však celé přidělování kvót přirovnává předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Stanislav Němec a naráží hlavně na více než třístovku takzvaných nových producentů mléka. „Ohlédnu-li od toho, že jsme proti kvótám z principu, tak skutečně nechápu, jaký mají význam. Potvrzuje se, co jsme říkali - jestli se má rozdělovat větší kvóta, než se v tomto státě vyrobí, tak to nemá žádný smysl,“ namítá.
Na svých výhradách ke kvotaci nic nezměnil ani Českomoravský svaz mlékárenský. Jak připomíná jeho ředitel Michal Němec, proti kvótám je dlouhodobě i evropská mlékařská federace, která lobbuje za to, aby co nejdříve skončily. Vzhledem k výraznému povýšení dodávkové kvóty proti původním předpokladům svaz požaduje i nezbytné přehodnocení objemu přebytků a profinancování jejich vývozu.
