Po mnoha letech je situace lepší v živočišných komoditách než v rostlinných. Je to důsledek poklesu živočišné výroby v západní Evropě a přebytku obilí a olejnin na světových trzích. Konkurenceschopnost českých produkčních zemědělců, které z 80 procent tvoří střední a větší podniky, se přitom snižuje vlivem nastavení českého podnikatelského prostředí a podpor ve srovnání s okolními zeměmi. Uvedl to minulý týden na setkání s novináři v Pardubicích místopředseda Zemědělského svazu ČR a předseda Zemědělského družstva Sloupnice Jaroslav Vaňous.
Viceprezident Agrární komory ČR a předseda představenstva Regionální agrární komory Pardubického kraje Leoš Říha řekl, že pro zemědělce je situace nelehká i z toho důvodu, že používají vstupy za válečné ceny a výstupy za ceny před válečné. I díky dovozům ze zemí mimo EU je cena u obilovin a olejnin zatím nižší, než činí náklady. Zemědělci mají letos menší úrodu, ale také výkupní ceny jsou nízké. Celkové výnosy u obilovin jsou v kraji 5,89 tuny z hektaru, tedy o něco nižší než loni a předloni. Řepka dosáhla 2,37 tuny z hektaru, kdy loni byly výnosy 3,24 hektaru a předloni 3,51 hektaru. Říha to označil za „naprostou zoufalost“. Podle něj klimatické změny, oteplování přináší více škůdců. „Zakazují se účinné látky na jejich hubení a nové nejsou. Řepka je nákladově náročná na postřik, zemědělci nemají kapitál na vstupní náklady. Škůdci se množí a je tím poznamenaný výnos,“ popsal Říha. Vaňous konstatoval, že nyní je poměrně rentabilní živočišná výroba. Výhodu podle něj mají podniky, které si chov hovězího nebo vepřového ponechali. „Ceny za maso a mléko jsou na tom teď lépe. Kdo se živí jenom rostlinnou výrobou, je na tom podstatně hůře,“ míní Vaňous. Upozornil na to, že střední zemědělské podniky v ekonomických potížích mohou převzít společnosti, které mají finanční prostředky nejen ze zemědělství, ale také z jiných odvětví, a mohou si proto dovolit skupovat konkurenci. Vaňous připomněl, že zemědělci se budou muset také vypořádat s dalšími požadavky, jako je vykazování emisní stopy a zavedení ESG reportů, které rozhodně neuberou byrokracii. Na vzestup byrokracie upozornil minulý týden také prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. „Vymýšlení stále dalších administrativních povinností pro zemědělce a následné úřední kontroly, zda je splnili, je v Česku dlouholetý problém,“ konstatoval Doležal. Zástupci nevládních organizací také poukázali na škody, které zemědělci utrpěli v souvislosti s vlnou silných dešťů, které místy přerostly v záplavy a povodně a pustošily nejen severní Moravu, ale i Pardubický kraj. Dopadly tak na sklizeň většiny brambor, dále cukrové řepy, kukuřice, vinné révy či některých druhů zeleniny a zemědělci začínali se setím ozimých plodin. Škody se teprve sčítají, ale podle prvních odhadů nebudou malé.
