Ošelín na Tachovsku dostane zpět lesy za desítky milionů korun. Rozhodl o tom Nejvyšší soud, který se opřel o názor Ústavního soudu z konce loňského roku. Vesnička se zhruba 110 obyvateli se o majetek soudila s Lesy České republiky. V regionu není sama, která v soudním sporu se státními lesy takto usiluje nebo usilovala o navrácení majetku. Mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík řekl, že Lesy ČR budou respektovat příslušná vydaná soudní rozhodnutí a majetek vrátí. Šlo o 78 hektarů, což představuje zhruba 30 milionů korun.
Pro malou obec, jako je Ošelín na Tachovsku, je 30 milionů korun obrovský majetek, uvedl starosta obce Jiří Šefčík. Obec usilovala o historický majetek, který se začal vracet po roce 1989 včetně takzvaného přídělového majetku, jenž připadl obcím po sudetských Němcích. Ty přídělce byly po válce přidělovány obcím, za komunismu se to stoplo. Začátkem 90. let se rozhodlo, že to opět připadne obcím. Ty ale musely tápat v archivech, kde ovšem nebyly všechny dokumenty k dispozici. Na toho, kdo nedal materiály dohromady, chtěl stát uplatnit nárok vydržení, vysvětlil starosta.
Podle jeho slov se Ošelínu na některé pozemky podařilo materiály dohledat rychle, některé ne. Právě kvůli pozemkům, na něž nenašla obec dokumenty včas, se soudila. Přestože neuspěla u okresního ani krajského soudu, u Nejvyššího soudu začátkem dubna ano. Ten odkázal na názor Ústavního soudu. Ústavní soud řekl, že stát nemůže proti obci vydržet historický majetek, který jednou za nějakých podmínek vydal. To jsme tvrdili od začátku řízení, řekl plzeňský advokát Martin Vovsík, jenž Ošelín ve sporu zastupuje. Podle něj bude mít rozhodnutí dopad i na další podobné spory obcí v republice. Podle Šefčíka obec stál boj o majetek nemalé finanční prostředky, náklady odhadl na 500 000 korun.
V regionu je víc obcí, jež vedly nebo vedou s Lesy ČR soudní spory, například Zadní Chodov na Tachovsku a jiné. K soudu se chystá i obec Úlice ze severního Plzeňska, jež je ale v trochu odlišné situaci než Ošelín. Lesy ČR od 90. let postupně Úlicím předaly protokolárně lesní pozemky, na něž měla obec nárok a spadaly do historického a přídělového majetku, více než 180 hektarů. Jenže forma předání nemá takové náležitosti, aby to mohl zapsat katastr nemovitostí. Lesy nám tyto náležitosti odmítají dát, řekla starostka Vlasta Hornová. Obec proto podala určovací žalobu a chce, aby ve věci rozhodl soud. Žaloba se týká osmi pozemků s celkovou výměrou 37 hektarů.*
