Letos bude rok živočišné výroby

Zemědělská společnost Komorno se nezaměřuje na dosahování co nejvyšších výnosů, spíše se snaží regulovat náklady, aby byly efektivní. Své filosofii podřizuje také investiční politiku. Uvedl to Václav Mašát, předseda představenstva této firmy, která obhospodařuje asi 4500 hektarů zemědělské půdy v bramborářsko-ovesné oblasti na Blovicku v okrese Plzeň-jih a vloni již podruhé zvítězila v soutěži Zemědělec roku, pořádané vydavatelstvím Profi Press, v Plzeňském kraji.

Letošní rok bude pro Zemědělskou společnost Komorno, která navázala na činnost zdejšího zemědělského družstva a od 1. ledna 1997 je akciovou společnostní, rokem živočišné výroby. Podnik chová 2500 kusů skotu, z toho 835 kusů dojených krav. „Překřižujeme na holštýnský skot,“ podotkl Mašát. Průměrná užitkovost je necelých deset tisíc litrů. Komorenští chtějí zvednout stavy dojených krav zhruba o 50 kusů  a provést celkovou modernizaci stájí po stavební i technologické stránce. „Máme dva kravíny a v obou je  volné boxové ustájení, ale přesto je tam mnoho co opravovat a zlepšovat,“ přiblížil předseda představenstva. Přestože  cena mléka, které dodávají do Německa, byla před dvěma lety jen tak na hranici únosnosti, dnes je produktem, který podniku začíná vracet dva tři roky strádání. Kromě oprav stájí chce vedení podniku zlepšit i podmínky ošetřovatelům.

Na druhou stranu společnost chce ukončit chov prasnic. Dosud měla 300 prasnic, odchovávala selata, která prodávala v hmotnosti kolem 25 kilogramů. „Dostali jsme se totiž na křižovatku. Buď bychom museli uzavřít chov a do prasat investovat minimálně 20 milionů korun, nebo jejich chov ukončit,“ vysvětlil Mašát s tím, že se rozhodli pro druhou možnost. Případná investice do této oblasti by zahrnovala nejen dostavbu výkrmových hal, ale také pokrytí zvýšených požadavků na životní prostředí, což představuje například modernizaci jímek, doplnil. Investice v rostlinné výrobě se točí zejména kolem strojů. Měla  by být vytvořena druhá pracovní linka na sklizeň senáží a siláží a tím i větší kapacita v tomto období. „Jde o to, abychom sklízeli mladší senáž s nižším obsahem vlákniny a sklizeň kukuřice, které je skoro 700 hektarů, zvládli v přijatelném čase,“ uvedl a prozradil, že i letos počítají se zhruba 30 miliony investic, což je pro ně standard. V nezemědělské výrobě pak ukončili výrobu palet, protože nebyla efektivní.

Určité propady v zemědělské výrobě společnosti pomáhá vyrovnávat oblast energetiky. V roce 2009 vybudovali  fotovoltaiku o výkonu 60 kW na střeše bývalé bramborárny. Předloni uvedli do provozu bioplynovou stanici s výkonem 776 kW.

Loňský rok nebyl příznivý

Ekonomika roku 2013 byla pro podnik o něco horší než v předchozím roce.  „Na Blovicku jsme totiž prožili velice špatné jaro, protože část dubna a zejména květen byl studený, mokrý, rostliny stály ve vodě a v zimě, což se nám negativně projevilo na výnosech. Tragicky dopadla kukuřice, měli jsme 20,9 tuny kukuřice na hektar,“ řekl. Teď podle Mašáta  poznávají, co znamená dostatek a kvalita objemné píce, ať se to týká dusíkatých látek nebo škrobu. „Máte-li v kukuřici zhruba o 25 procent nižší hodnoty škrobu, zákonitě se to musí odrazit ve výsledcích živočišné výroby. Užitkovost a přírůstek žíru poklesl, protože jsme museli omezit krmné dávky,“ konstatoval. Navíc každá náhrada přináší vyšší náklady.

Připomněl, že z celkově obhospodařované půdy tvoří necelých tisíc hektarů louky a pastviny a přes 3500 hektarů orná půda. „Chceme rozšířit počet hektarů trvalých travních porostů,  které budou  jednou za tři roky přisívány kulturním přesevem, zejména kvůli zvýšení tvorby dusíkatých látek. Vracíme se pořád k zemědělství v kruhu a pořád je co zlepšovat,“ prohlásil. 

Na orné půdě Komorenští pěstují zhruba 1900 hektarů obilnin, z toho základ tvoří pšenice - něco přes tisíc hektarů. Část plochy zaujímá ozimý a sladovnický ječmen, žito pro bioplynovou stanici, 80 až 90 hektarů tvoří oves.  Další rozhodující plodinou je řepka, která se rozkládá asi na 600 hektarech. „Jinak držíme kmín, ale nedaří se nám držet mák. V roce, ve kterém je mák v ceně, tak ho nemáme, protože jsme ho dvakrát seli a dvakrát nám nevzešel,“ podotkl. Zbývající část půdy zaujímají plodiny, které se využívají v živočišné výrobě, a to jetelotrávy,  jetel nebo vojtěška. Podíl jetelovin chtějí o něco zvýšit právě kvůli zlepšení struktury půdy. „Po loňském roce víme, že se dají dobře dělat i meziplodiny“. Vzhledem k rozšíření živočišné výroby, se podnik hodlá soustředit i na zvýšení produkce a  kvality objemných krmiv. „Jde o to nic  neošidit v kukuřici, od přípravy, vyhnojení, chemie až po vlastní výnosnost. Letos jsme opravdu poznali, co to je, když chybí kukuřice, nebo je jí 70 procent potřeby. S tím souvisí znovuobnovení technologické  kázně,“ konstatoval předseda představenstva. 

Důležitá je péče o půdu

Podnik se letos soustředí také na zlepšení péče o půdu, a to nejen o její strukturu a půdní sílu. Chce rovněž řešit půdní režim, což znamená meliorace. „Pozemky však jsou převážně v nájmu. Pokud by šlo o rozsáhlejší opravy, byly by to investice do cizího majetku, musíme se dohodnout s vlastníky pozemků, což nebývá jednoduché,“ řekl. Problém je i s odvodem vody. Meliorace totiž ústí zhruba dvacet až  třicet centimetrů pod současným dnem struh, protože vodní toky jsou zanesené. To je také jedna z příčin lokálních záplav. „Přesto se ubíráme i tou cestou, že část toků upravíme, abychom měli kam vyvést vodu z drenážních systémů,“ přiblížil s tím, že podnik vlastní kolem 600 hektarů a má zájem na koupi další půdy. „Oslovujeme jednotlivé vlastníky, pakliže chtějí půdu prodávat, aby dali šanci i nám, kteří na ní pracují. Pozemky jsou  totiž základem zemědělského podnikání,“ sdělil.

Vedení se zaměří také na výraznější monitorování využití pracovní doby. „Chceme si udělat pořádek ve vlastních řadách, protože u nás je  základem odměňování hodina a ta se čím dál víc prodražuje. Začínáme proto vnášet větší pořádek do evidence a využití. Vzhledem k tomu, že stoupá nutnost oprav i cena za náhradní díly, chtějí rovněž výrazně zlepšit péči o techniku, která se stává jednou z nejvýznamnějších nákladových položek. Také se těžce získávají lidé, kteří jsou vyučení v zemědělském oboru. „Takový traktorista opravář přistupuje k profesi jinak, než jen profesionální řidič. Zemědělství totiž vyžaduje v mezičase sezón věnovat se i jiným pracím.“  Předseda představenstva si posteskl, že je trápí narůstající evidence. Každá vláda říká, že provede zjednodušení administrativy a konečně něco výrazněji udělá pro živočišnou výrobu. Za bývalého ministra zemědělství Miroslava Tomana se sice vytvořily podmínky, kdy se zvýšil objem obálky pro živočišnou výrobu, ale byrokracie stejně přibývá. Mašát  doplnil, že když se rozhodovali o tom, jestli se znovu přihlásí do soutěže Zemědělec roku, řekli si, že to zkusí znovu. „Na rozdíl od ostatních soutěží si myslím, že právě v této soutěži se hodnotí skutečně ekonomika daného podniku, a to jak velkého tak malého. Firmy, která je významným zaměstnavatelem, nebo pracuje na rodinné bázi. U obou podniků se musí ctít určité normy, jen těch, co zaměstnávají více lidé, se to dotýká větší měrou, protože přicházejí pracovně právní vztahy, které jsou někdy daleko složitější než zabezpečení produkce jen vlastní prací,“ doplnil a dodal, že ho velmi zaujal pohled autorky ceny, kterou vloni získaly oceněné podniky. Helena Ladová Lišková napsala: Díky výzvě k vytvoření ceny pro zemědělce roku, jsme se pro získání inspirace často procházela po polích mezi vzrostlými klasy. Pár jsem jich nakonec utrhla, svázala do snopu a při pohledu na dokonalost té krásy jsme si uvědomila, jakou pokoru a úctu pociťuji k lidem, kteří toto přírodní dílo vytvářejí. „Toto je pocta a úcta k zemědělci,“ dodal předseda představenstva Zemědělské společnosti Komorno.