11.09.2000 | 07:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Letošní žně byly skoupé na kvalitu

Sklizeň obilovin vchází do samotného finále. Na přesnější čísla o jejím výsledku si ještě nějaký čas počkáme. Srpnový odhad statistického úřadu však napovídá, že letošní úroda nebude co do množství žádný „propadák“. Na čem se ale letošní nevyzpytatelné počasí podepsalo mnohem více, je kvalita obilí.

Celková sklizeň základních obilovin má být podle prognózy Českého statistického úřadu k 15. srpnu o 6,5 procenta (o 433 tisíc tun) nižší než v minulém roce. Odhad ČSÚ hovoří o 6 221 197 tunách, zatímco loni bylo sklizeno 6 654 583 tun. Průměrný hektarový výnos odhadují statistici na 3,88 tuny, což je o přibližně 0,4 tuny méně v porovnání s minulým rokem. Ozimé pšenice se přitom urodilo více než v předchozím roce. Její hektarové výnosy jsou sice horší než loni (letošní odhad 4,28 tuny, loňská skutečnost 4,77), pěstitelé však oseli plochy zhruba o 130 tisíc hektarů vyšší. Celkově by mělo být ozimé pšenice sklizeno kolem 3,8 milionu tun proti loňským 3,5 milionům. Horší výsledky potvrzuje statistika u jařin i žita. (Podrobnější údaje v tabulce na straně 5.)
O výrazných lokálních rozdílech ve výnosech i kvalitě zrna přicházely zprávy po celou dobu žní. U ozimé pšenice předčil podle odhadů ČSÚ republikový průměr 4,28 tuny nejvíce Olomoucký kraj - o jednu tunu. Téměř 4,9 tuny se očekává průměrný výnos této obiloviny v Královéhradeckém kraji. Naopak průměru se nejvíce vzdaluje Brněnský kraj s hektarovým výnosem pouze 3,7 tuny.
Nedostatek kvalitního potravinářského obilí, který již během žní signalizovali také mlynáři, vyprovokoval růst farmářských cen. „Ceny potravinářské pšenice jsou o 800 korun za tunu vyšší, než byly před rokem. Proti úrovni přede žněmi stouply o dvacet procent,“ porovnal Martin Rupert, předseda Svazu průmyslových mlýnů (SPM). Ještě více vzrostly nákupní ceny žita. Nyní jsou o tisíc korun za tunu vyšší než ve srovnatelném období loni. Proti letošnímu dubnu a květnu stouply podle Ruperta o 40 procent.
Chybějící potravinářské žito vede mlynářský svaz k požadavku, aby stát uvolnil kvótu pro bezcelní dovoz 60 tisíc tun v požadované kvalitě, tzn. s pádovým číslem alespoň 120 sekund. U potravinářské pšenice je situace podstatně lepší, ale SPM neskrývá obavy z jejího nedostatku na konci marketingového roku. Na lehkou váhu nebere prognózu kroměřížského výzkumného ústavu, podle níž u objemové hmotnosti, důležitého mlynářského ukazatele ovlivňujícího procento výtěžnosti mouky, se téměř 56 procent vzorků ocitlo pod normou. Podobně pádové číslo, které má být podle normy 220, vyřadilo až 58 procent vzorků. Také velmi slabý intervenční nákup státu potvrzuje podle SPM problémy s kvalitní pšenicí. Mlynáři

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down