Metodu, jak z rýžových slupek získat přírodní oxid křemičitý, vyvinuli vědci z Technické univerzity v Liberci (TUL). Látku, která se používá v různých odvětvích průmyslu od potravinářství až po výrobu automobilových pneumatik, dokážou získat úsporněji a také ekologičtěji, než to umí klasická výroba technického oxidu křemičitého. Technologie využívá jako zdroj této látky zemědělský odpad a získala už patentovou ochranu nejen v Česku, ale také v Japonsku. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí univerzity Barbora Jónová.
"Rýžové slupky, z nichž se nanočástice látky získávají, jsou největším celosvětovým zemědělským odpadem - jeho produkce dosahuje každoročně řádově stovek milionů tun," doplnila spoluautorka patentu, proděkanka strojní fakulty Dora Kroisová. Slupky se podle ní obvykle likvidují vyhazováním do řek nebo ještě hůře spalováním, které je problematické, protože při něm vznikají nežádoucí zplodiny.
Patentovaná technologie umožní odpad zužitkovat a získat z něj surovinu, která najde nespočet využití v průmyslu, je ale podle Kroisové také velice cenná pro lidský organismus. Pokud je v přírodní podobě, velmi dobře se vstřebává. "Křemík má pozitivní vliv zejména na stav kostí, cév, vlasů a nehtů. S oxidem křemičitým se běžně setkáváme v potravinách pod označením E 551 nebo v kosmetice. Je to však jeho syntetická forma, kterou tělo neumí vstřebat tak snadno," vysvětlila výhody přírodního oxidu křemičitého Kroisová.*
