Lídři řady zemí dnes na klimatické konferenci OSN ve skotském Glasgow ohlásili nové dohody, které mají za cíl zastavit odlesňování planety, snížit emise metanu, usnadnit transfer čistých technologií či přispět k ekologické transformaci ocelářství. Britský premiér Boris Johnson je po úvodních dvou dnech klimatického summitu ve skotském Glasgow mírně optimistický, pokud jde o pokrok při jednáních o boji proti globálnímu oteplování. Varoval však před falešnou nadějí. Podle českého premiéra Andreje Babiše debata o klimatu nepřinesla nic nového.
Téměř stovka zemí se připojila k plánu snížit emise metanu, který dnes představili americký prezident Joe Biden, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau. Podle Bidena se k cílům snížit do roku 2030 úniky metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020 zavázaly země, jež dohromady představují přes polovinu veškerých emisí tohoto plynu. Nová regulace, která začne platit pravděpodobně od roku 2023, bude namířena na snížení emisí při těžbě ropy a zemního plynu. Mezi signatáři paktu chybí Čína, Indie či Rusko. Část státníků se na klimatické konferenci COP26 dále zavázala, že do roku 2030 zvrátí úbytek světových lesů. Ke společnému prohlášení se připojilo přes 100 států včetně Brazílie, Indonésie a Konžské demokratické republiky, na jejichž území se rozkládá většina světových tropických pralesů. V ujednání se země zavázaly poskytnout zhruba 19,2 miliardy dolarů (asi 423 miliard korun) z veřejných i soukromých zdrojů na ochranu a obnovu lesů, boj s požáry a podporu původních obyvatel. Odborníci nicméně upozorňují, že podobné sliby již řada zemí v minulosti učinila, ale nakonec nesplnila.*
