Notný kus semilského okresu zabírá západní část Krkonoš, na čtvrtině území jsou velkoplošné chráněné krajinné oblasti a tak jen nížina v jihozápadním cípu okresu je vhodná pro intenzívní zemědělství. Hory jsou dnes s rozvíjejícími se službami stále atraktivnější pro turisty, zemědělství v těchto náročných podmínkách ale hledá svoji budoucí tvář, přívětivou pro turisty a existenčně schůdnou pro samotné podnikatele.
Ideálních receptů, jak citlivě vůči horské přírodě skloubit hospodaření a zároveň se uživit, by se na Semilsku našlo hned několik. Takových rodin, jako jsou Waldmannovi z Pasek nad Jizerou, by ale krkonošské obce a zdejší nádherná krajina potřebovaly více. Farma bez orné půdy s ekologickým chovem ovcí, které spásají prudké stráně, by rodinu o dvou generacích neuživila. Příjmy z agroturistiky, či lépe za pronájem pár pokojíků, jsou jen mírným přilepšením. A tak se přes zimu stává z farmáře ještě umělecký kovář a obstaravatel služeb u lyžařských vleků.
Ani velký podnik nemusí "jet postaru a pokoušet se na Sněžce pěstovat pšenici", jak se s oblibou nadsazuje při diskusích o pomalé restrukturalizaci našeho zemědělství. "V Rokytnici nad Jizerou je podnik s 800 hektary zemědělské půdy a z toho není jediný hektar orné. Chovají masný dobytek a vyrábějí také mléko," uvádí na příkladu ředitel semilské zemědělské agentury František Václavík.
Navracet zemědělské hospodaření do režimů více odpovídajících přírodním podmínkám nejde tak rychle, jak by mělo. Na Semilsku je stále nadměrné zornění - z 37 tisíc hektarů zemědělské půdy je 17 tisíc hektarů orné. Zemědělci to často zdůvodňují potřebou slámy z pěstovaných obilovin pro stelivové technologie ustájení skotu, které tu převládají.
"Chceme se dostat do poměru, kdy orné půdy zůstane nejvýše 30 procent a na sedmdesáti procentech zemědělské půdy budou louky," poznamenává Václavík. I když podle něho stát svými podpůrnými programy zemědělce motivuje k extenzívním formám hospodaření, u některých podpor jsou brzdou stanovená pravidla. Snad nejvíce kritizované jsou dotace na zatravnění, ze kterých je vyřazena státní půda pronajímaná od Pozemkového fondu. K zatravnění nechtějí někdy svolit ani přímí vlastníci a těžko se jim podle Václavíka vysvětluje, že z této půdy budou platit podstatně menší daň a využití pozemku přes louky a pastviny odstraňuje znehodnocování jejich půdy vodní erozí. Těžko splnitelná je při zatravnění často i podmínka převodu orné půdy do TTP na katastrálních úřadech. Pokud dochází k zatravnění pouze části parcel, musí žadatel předložit geometrický plán, kterým jsou ve většině případů dále děleny pozemkové parcely vlastníků.
Osmdesát dva procent půdy zařazených v LFA svědčí o tom, že semilský okres nemá nejpříhodnější podmínky pro zemědělské hospodaření. „Každý rozumně uvažující zemědělský podnikatel v podmínkách našeho horského okresu se snaží o jakousi vlastní restrukturalizaci zemědělské výroby. Výsledkem jeho úvah je pak úsilí o změnu poměrů mezi podílem pěstovaných polních tržních plodin a využitím zemědělské půdy jako základny pro chov skotu všech kategorií a jiných přežvýkavců za maximálního využití pastvy. Zemědělské pozemky značně svažité, kamenité a mechanizačně těžko přístupné se budou muset ve větším rozsahu než dosud vyčleňovat ze zemědělského půdního fondu a převádět do lesní půdy,“ připomíná Václavík.
Podle názoru mnoha zemědělských podnikatelů na Semilsku, jejichž názory ředitel zemědělské agentury dobře zná, došlo k chybám v zařazení některých katastrů do jednotlivých typů méně příznivých oblastí (LFA). Jako nejvíce konfliktní se ukazuje kritérium průměrné nadmořské výšky stanovené pro katastrální území. „Průměrná nadmořská výška musí být stažena k obhospodařované zemědělské půdě v dotčeném katastru a nikoliv k nadmořské výšce osídlené části katastrálního území (intravilánu obce),“ upozorňuje Václavík. A tak na Semilsku věří, že očividné chyby se ještě letos napraví.
O správném zaměření zemědělské výroby tohoto horského okresu jednoznačně svědčí i intenzita chovu hospodářských zvířat (přežvýkavců), která dosahuje 0,52 VDJ/ha zemědělské půdy. Stavy skotu se pohybují kolem 19 tisíc kusů, z toho je asi 8500 dojných krav a 500 krav bez tržní produkce mléka. K současným stavům ovcí - 2500 kusů – ředitel říká: „Je to dost málo. Snad dotace chov ovcí podpoří.“
Semilsko se otevírá pro kooperaci v chovu skotu i zemědělským podnikům z nížin. S tím, jak se bude zvyšovat zatravnění, bude přibývat možností pro letní výpas skotu z nížin v horách. Některé stavby, v posledním desetiletí dočasně vyřazené kvůli sníženým stavům skotu, by bylo možné využít jako zimoviště pro dobytek z letní pastvy.