Během let 1990 až 2009 se zvýšila výměra trvalých travních porostů (TTP) o téměř 100 tisíc hektarů.na 11 procent. Stavy skotu, ovcí a koz se však ve stejném období snížily o 61, 57 a 59 procent. K nárůstu paradoxně došlo v obdobích, kdy ČR buď nebyla členem EU a na TTP nebyly vypláceny žádné evropské dotace, či naopak národní doplňkové platby (top-up) byly určeny na ornou půdu. Uvedl to ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát.
Od roku 2008, kdy jsou top-up směřovány na veškerou zemědělskou půdu a kdy by se tedy dal případně očekávat nárůst zatravněných ploch podpořený vyšší finanční stimulací, naopak dochází k poklesu výměry TTP. Z toho je patrné, že i přes všechny podpory, které lze při údržbě TTP využívat, nedochází k žádnému zvyšování podílu TTP, respektive naopak jejich výměra poklesla. „Logicky se tedy ptáme: jsou-li dotace na TTP takový zlatý důl, jak občas slýcháváme, proč nedochází k nárůstu zatravněných ploch,“ otázal se s odkazem na metodiku s názvem Chov přežvýkavců a trvalé travní porosty autorů Jindřicha Kvapilíka a Aloise Kohoutka, který svaz využívá.
Stavy přežvýkavců a koní lze v roce 2009 podle této metodiky odhadnout na 1,005 milionu dobytčích jednotek, což je o 1,472 milionu dobytčích jednotek a 59 procent méně, než činily stavy stejných druhů a kategorií zvířat v roce 1990. Z této neuspokojivé situace vyplývá, že chovem uvedených druhů a kategorií hospodářských zvířat využívajících ze 45 procent TTP (456 tisíc dobytčích jednotek) lze při výměře jednoho hektaru, respektive 1,5 hektaru, připadající na jednu dobytčí jednotku využít zhruba 460 tisíc, respektive 680 tisíc hektarů TTP. Jde o 50 až 75 procent aktuální výměry TTP v roce 2009 (925 tisíc hektarů). Vzhledem ke střednímu až extrémnímu ohrožení 71 procent ploch zemědělské půdy v ČR erozí by se měl podíl TTP zvýšit ze stávajících asi 23 procent alespoň na úroveň států EU-15, to je na 40 procent výměry zemědělské půdy.
Metodika poukazuje podle Maláta také na to, že ve srovnání se zeměmi EU-15 má ČR jeden z nejnižších podílů TTP na celkové zemědělské půdě. Se svými 23 procenty patříme mezi země s nejnižší výměrou TTP, a to i přesto, že geografické členění naší země je poměrně hornaté. Z tohoto důvodu, ale i s ohledem na účinnější boj proti erozi, je stávající úroveň zatravnění v ČR nedostatečná a je doporučováno zvýšení podílu TTP alespoň na úroveň zemí EU-15, to je 40 procent. Pokles stavů skotu má negativní dopad nejen na využívání ploch TTP. V letech 1990 až 2009 se podle údajů Českého statistického úřadu snížila výměra pícnin na orné půdě z necelých 1,1 milionu na 396,7 tisíce hektarů, to je o 703 tisíc hektarů a 64 procent. Za devatenáctileté období se výměra pícnin na orné půdě snižovala v průměru o 100 hektarů denně. Tyto skutečnosti poukazují mimo jiné na význam chovu skotu při využívání nejen trvalých travních porostů, ale i orné půdy. Zemědělským způsobem nelze trvale využívat kolem 80 tisíc hektarů, jako jsou meze, remízky, rozptýlené pozemky v krajině, dřevní nálety, trvale zamokřené půdy evidované jako louky. Znamená to, že přibližně 165 až 385 tisíc hektarů (18 až 42 procent). TTP by v tomto případě nebylo možno využít chovem zvířat. V přirozeném a kulturním stavu by tato plocha musela být pouze udržována. Při vysoké intenzitě využívání TTP zvířaty by bylo možno využít zhruba 230 tisíc hektarů a 25 procent TTP. Celou stávající výměru TTP by při stávajících stavech přežvýkavců a koní bylo možno využít pouze v průměru extrémně nízkým zatížením hospodářskými zvířaty (0,5 dobytčí jednotky na hektar TTP), respektive extenzivním využíváním celé výměry TTP (dva hektary TTP na dobytčí jednotku).
Velmi zajímavým zjištěním je i porovnání stavů krav bez tržní produkce mléka (KBTPM) v ČR se situací v chovu této kategorie skotu v rámci EU. V roce 2007 dosahovaly ve státech EU-15 stavy KBTPM v průměru 66 procent stavů dojnic krav. Tento ukazatel je samozřejmě ovlivňován mnoha faktory, přesto však je průměr států EU-15 celkově považován za optimální a vyvážený stav a tudíž i za cílový parametr i pro Českou republiku. Znamená to, že při současném stavu dojnic v ČR zhruba 390 tisíc by se stavy KBTPM měly zvýšit na zhruba 250 až 260 tisíc kusů. Jak se v metodice uvádí, jedná se o zvýšení, které by umožnilo ekologické a ekonomické využívání stávající výměry TTP a její mírné navýšení. Vzhledem k nutné ochraně vůči erozi a k plnění dalších neprodukčních funkcí je toto řešení z hlediska agrární politiky ČR a společné zemědělské politiky Evropské unie žádoucí, dodal Malát.
