Za deset let sedmadvacet úvěrů ve výši téměř 261 milionů korun. Dotace úroků, které celkově poskytl Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, přesáhly 57 milionů korun. V sedmnácti případech se fond u bank za úvěry zaručil, a to v úhrnné výši přesahující sto milionů korun. Tak lze čísly vyjádřit jeho pomoc konkrétnímu zemědělskému podniku - Meclovské zemědělské, a. s., z Domažlicka.
Není divu, že inženýr Jan Hána, ředitel a předseda představenstva Meclovské zemědělské, a. s., je s působením PGRLF velmi spokojen. „Umožnil nám uskutečnit investice v pravou dobu, což by bez jeho přispění nebylo možné. Ze zemědělské výroby bychom vysoké úroky, které v některých letech převyšovaly i patnáct procent, nezaplatili,“ konstatuje.
„Kdybychom čekali, až si na potřebné investice vytvoříme finanční prostředky cestou odpisů investičního hmotného majetku, nejspíš bychom se toho jako podnik nedožili,“ doplňuje hlavní ekonom inženýr Stanislav Šálený. „PGRLF nám umožnil, že jsme mohli jít do investic důležitých pro budoucnost. Tedy zajišťovat rozšířenou reprodukci, nejen přežívat,“ poznamenal. Každý investiční záměr sledoval významné zvýšení produktivity práce. Podnik si tak vylepšoval pozici ve schopnosti konkurovat.
Meclovští využívali podpory fondu každoročně také pro financování provozu, než příslušný program PGRLF se vstupem do Evropské unie skončil. Téměř 54 milionů korun, půjčených od bank, podnik investoval do chovu skotu. Ze stejných zdrojů pocházelo i 15 milionů korun, díky nimž se pozvedl zdejší chov prasat. Postupně deset úvěrů s podporou PGRLF směřovalo na nové technologie do rostlinné výroby. Kupříkladu v letošním roce si Meclovští pořídili za pomoci PGRLF secí kombinaci Lemken a traktor Fastrac.
Meclovská společnost hospodaří na 4382 hektarech zemědělské půdy, z toho 3774 hektarů je orné. Téměř tři čtvrtiny tržeb přináší živočišná výroba, kde je nosnou produkce mléka. Stavy skotu čítají více než 2800 zvířat, z toho je téměř tisíc dojnic. Mléko tvoří 45 procent tržeb, hovězí maso 13 procent, 18 procent získává podnik z prodeje jatečných prasat. Rostlinná výroba zajišťuje asi čtvrtinu tržeb. Roční obrat na jednoho pracovníka dosahuje jeden milion korun.
Finanční prostředky z bankovních úvěrů podnik prioritně využíval k modernizaci stájí, s níž začal v roce 1996. Díky tomu se chov dojnic dostal v produktivitě práce a celkové úrovni o několik stupňů výš. „Ve vazných chlévech bylo u dojnic 56 ošetřovatelů, dnes je jich devět. Kdybychom kravíny nerekonstruovali a nevybudovali moderní dojírny, mléko bychom už zřejmě asi nedělali. Už jen proto, že bychom na práci ani nesehnali lidi,“ říká předseda Hána. Předem si spočítali, že efektivní provoz moderních stájí musí vytvořit finanční prostředky na splátky úvěrů.
Zásadní investice do rostlinné výroby přišly na řadu později. Meclovští uspěli ve dvou kolech u operačního programu, ale potřebné další stroje nakupují opět s podporou PGRLF. „Ještě vloni jsme na sekání luk měli devět rotačních sekaček a k nim tři řádkovače. Letos už všechno zastane traktor Fastrac s jedenáctimetrovým žacím strojem Fella. Tato sestava může posekat denně i 150 a více hektarů pícnin,“ představuje ekonom novou technologii. Při hodnocení účelnosti vynaložených finančních prostředků do rostlinné i živočišné výroby vyzdvihuje v první řadě zvýšení produktivity práce, ale také zlepšení prostředí ve stájích – jak pro obsluhu, tak pro zvířata.
Značnou část úvěrů poskytla Meclovské zemědělské, a. s., rakouská banka Waldviertler Sparkasse von 1842 se sídlem v Jindřichově Hradci. To i v době, kdy ještě u většiny českých bank převládal názor o nevýhodnosti a nevěrohodnosti poskytování úvěrů zemědělcům. „Sami pracovníci Waldviertler Sparkasse z Jindřichova Hradce jsou přesvědčeni, že sedláci úvěry poctivě splácejí,“ poznamenává inženýr Hána. Dnes může ale říci, že v posledních zhruba třech letech se už také u ostatních bank podstatně zvýšila důvěra k úvěrům poskytovaným do zemědělství.
