Méně obilnin, více zeleniny

Podle Strategie 2030 +, která aktualizuje dokument z roku 2016, by v příštích letech měli čeští zemědělci měli snižovat osevní plochy obilnin a olejnin a zaměřit se více na pěstování ovoce, zeleniny či chmele. Zemědělci v ČR se totiž dlouhodobě potýkají s nízkými výkupními cenami těchto komodit na světových trzích. Uvedl to dnes ministr zemědělství Marek Výborný při představení strategického materiálu novinářům.

Prioritní je podpora pěstování ovoce, zeleniny, cukrové řepy, brambor a chmele

Ministr řekl, že prioritními oblastmi Strategie 2030 +  je podpora pěstování ovoce, zeleniny, cukrové řepy, brambor a chmele. Kromě toho se k nim řadí i chov mléčného a masného skotu, ovcí a koz a věda a výzkum. Zvolené cíle chce ministerstvo naplnit například podporami na restrukturalizaci, vytvořením podmínek pro sezonní práci, snížením odvodů na sociální a zdravotní pojištění nebo zdaněním sezonní práce v sektoru ovoce a zeleniny na úroveň jiných zemí EU. U obilovin je v ČR úroda dlouhodobě přebytková a zemědělci musí vyvážet kolem tří milionů tun obilovin ročně. Loni to bylo méně, mimo jiné kvůli nižším osevním plochám. Proti roku 2023 se osevní plocha základních obilovin loni snížila o 2,7 procenta na 1,215 milionu hektarů. „Vůbec mě to netrápí, naopak jsem rád, že podniky hledají náhrady,“ prohlásil ministr. Podle nové strategie by se osevní plochy obilnin měly snížit zhruba o 100 000 hektarů na 1,2 milionu hektarů a u olejnin zhruba o 20 000 hektarů na 420 000 hektarů. Ministerstvo chce také stabilizovat plochy sadů v ČR, které dlouhodobě klesají. Zatímco v roce 1989 bylo v ČR 23 000 hektarů sadů, od té doby ubylo přes 54 procent sadů. Výrazný pokles nastal po roce 2014. Loni k 31. květnu bylo v ČR 10 522 hektarů sadů. Strategie ministerstva zemědělství předpokládá, že do roku 2027 by se měly ovocné sady rozkládat na ploše okolo 12 000 hektarů a do roku 2033 na zhruba 15 000 hektarech. Ministerstvo také počítá se stabilizací plochy pěstované zeleniny na 11 000 hektarů do roku 2027 a do roku 2033 s navýšením na 14 000 hektarů. Zeleninu loni pěstovali zemědělci na necelých 12 000 hektarech. Plocha chmele by měla dosáhnout 5500 hektarů, u konzumních brambor dokument počítá s navýšením ploch nad 16 000 hektarů. V rámci živočišné výroby chce stát například podpořit růst stavů nosnic na 4,5 milionů. Počet prasat by se měl udržet na 1,5 milionu, z toho by mělo být 95 000 prasnic. Základní stádo krav bez tržní produkce mléka plánuje strategie navýšit na 250 000, stádo ovcí navrhuje udržet kolem 190 000 kusů a stádo koz chce strategie navýšit na zhruba 30 000.

Zemědělské nevládní organizace však strategii kritizují. Agrární komora ČR ji odmítá jako celek. Podle jejího prezidenta Jana Doležala komora v rámci standardního připomínkového řízení a posléze i v procesu jeho vypořádání vznesla několik zásadních připomínek k samotnému konceptu materiálu, které však nebyly akceptovány a ani argumentačně vysvětleny. Zemědělský svaz ČR pak k tomuto materiálu uvedl, že ve strategii chybí vyhodnocení dosavadního přístupu a analýza zemědělského sektoru, která by identifikovala hrozby a příležitosti. „Bez této základní analýzy strategie nemůže nabídnout řešení, jak reagovat na problémy, jako je klimatická změna nebo klesající konkurenceschopnost,“ míní předseda svazu Martin Pýcha. Svaz proto apeluje na ministerstvo, aby návrh přepracovalo a zaměřilo se na podporu klíčových komodit, produkčního zemědělství, snížení administrativní zátěže a na větší zapojení zemědělské veřejnosti do tvorby politiky.

 

.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down