Klíčové nyní bude vyjednat rozpočet ministerstva zemědělství na příští rok. Ten v posledních letech činí kolem 18 miliard korun, letos ministerstvo financí však navrhlo 9,6 miliardy korun. Nicméně se podařilo vyjednat jeho zvýšení na částku kolem 16,5 miliardy. Resort by se však potřeboval dostat na 17,2 nebo 17,3 miliardy korun. Uvedl to na nedávné diskusi se zemědělci v rámci Dne otevřených dveří v Zemědělském družstvu Kokory ministr zemědělství Marian Jurečka s tím, že se potřebná částka snad ještě během července a srpna podaří dojednat.
Co se týká budoucí společné zemědělské politiky poznamenal, že po roce 2007 se zaměřila na nižší intenzitu a větší ekologizaci zemědělské výroby. Od té doby se rozšířila plocha trvalých travních porostů na úroveň přes 900 tisíc hektarů v referenčním roce 2012. „Z této výměry TTP můžeme rozorat maximálně pět procent, což je jeden z parametrů, který musíme mít na paměti. Na druhou stranu zemědělci z produkčních oblastí zase očekávají možnost rozvíjet své podnikání a zpracovávat produkty,“ vysvětlil. Podle něj byl tak třeba najít v nastavení podpor na národní úrovni určitý kompromis.
Jurečka rovněž připomněl, že zemědělci se za posledních dvacet let dostali do špatné pozice. V roce 2001 bylo v zemědělství zaměstnáno o 110 tisíc lidí více, než je tomu dnes. „Ne docela šťastně jsme dokázali zvládnout vstup do EU. Řada potravinářských provozů zanikla a kvůli kuponové privatizaci jsme jich spoustu nedokázali udržet v českých rukou a sektor zemědělství a potravinářství na to do dnešního dne doplácí,“ řekl. Poukázal na to, že například ve Francii je zemědělství úzce propojeno se zpracovatelským průmyslem. To mu přináší větší zisk a stabilitu. Tím, že v České republice to je rozdělené, je pozice zemědělců daleko složitější. „Bude nám trvat hodně dlouho než postavení nás zemědělců a pak i potravinářů vůči obchodním řetězcům dokážeme nějakým způsobem změnit,“ konstatoval s tím, že chybou rovněž je, jak zemědělce vnímá veřejnost. „My zemědělci jsme vnímáni jako ti, kteří pořád brečí, mají nataženou ruku a berou dotace,“ podotkl. Podle něj tato situace nepřispívá obecně ani k zájmu mladé generace o toto odvětví. „To bychom se měli pokusit změnit,“ konstatoval.
Připomněl, že dnes zemědělství v České republice čelí generačnímu problému, protože 40 procent pracovníků je starších 50 let. Podle Jurečky jde však o perspektivní obor. Počet obyvatel na planetě se zvyšuje a bude stoupat i spotřeba potravin. „Místo toho, abychom využili tento potenciál a rozvíjeli zemědělskou výrobu, zaměstnali lidi, děláme přesně opak. Vymýšlíme v oblastech, které jsou intenzivní, jakým způsobem budeme omezovat produkci a podobně. Pro mě je to docela těžký stav, jako ministr zemědělství jsem si toho vědom a vím, že v příštích šesti letech nemám šanci to změnit. Teprve až začne debata o zemědělské politice po roce 2020, nastane možnost se o tom bavit,“ uvedl Jurečka.
Zemědělství je ale perspektivní obor. „Používáme špičkové technologie, GPS systémy, monitorovací software na výnos, monitoring dojivosti u krav a podobně. Zemědělství se začíná sofistikovat, je na úrovni, potenciál a mozky utíkají,“ doplnil s tím, že právě Den otevřených dveří jako je v Zemědělském družstvu Kokory může přispět k tomu, že právě mladé lidi může zemědělství zaujmout.
Největší pěstitel chmele
ZD Kokory je klasickým zemědělským podnikem s rostlinnou a živočišnou výrobou. Kromě takových plodin, jako je pšenice, ječmen, mák, kukuřici, řepku, pěstují na zhruba 160 hektarech poloraný žatecký červeňák. „S rozvojem minipivovarů a dalších výrob se objevuje, že žatecký poloraný červeňák je stále nepřekonatelný,“ prohlásil předseda Zemědělského družstva Kokory Vladimír Lichnovský. Podnik má již uzavřené smlouvy na odbyt chmele do roku 2021 a 2022. Vzhledem k zájmu o tuto komodity počítá ještě s rozšířením chmelnic o 20 hektarů. „Doufáme, že renesance chmelu bude pokračovat,“ věří předseda a uvedl, že mají zajištěný odbyt za rozumnou cenu. Chmel exportují do Německa, do Asie, část dodávají do Severomoravských pivovarů, zahrnujících pivovary Přerov, Litovel a Hanušovice, a část chmelařskému družstvu v Žatci. „Této specielní plodině nakloněn i současný ministr, s nímž jsme jednali a jde o to, aby chmel byl zachován a snaží se mu věnovat nějaká finanční podpora. Tato plodina totiž zajišťuje zaměstnanost a vyšší přidanou hodnota,“ poznamenal. V živočišné výrobě se družstvo specializuje na chov skotu včetně výroby mléka. Chová asi tři stovky krav a jejich průměrná užitkovost se pohybuje řádově nad deset tisíc litrů na krávu. „Družstvo vlastní i jatka, takže většina skotu se porazí u nás,“ podotkl. Vyrábí přitom jak výsekové maso, tak uzeniny. „Nesnažíme se to brát masově, chceme spíš se zaměřit na kvalitu,“ řekl s tím, že kromě vlastních, telata, a to i masných plemen, také nakupují a vykrmují býky. Některé z nich ve vyšších váhových kategoriích prodávají do firmy Hlavečník.
Jak uvedl předseda družstva, ZD Kokory si zachovalo právní formu družstva. „Alespoň si myslíme, že je to méně napadnutelné kapitálově ze strany různých finančních skupin,“ míní. Během restitucí bylo vráceno původním majitelům asi 400 hektarů pozemků, takže celková výměra obhospodařované půdy klesla na přibližně 2100 hektarů. Postupně se snížil také počet pracovníků, a to z původních více než 400 pracujících členů je nyní asi 120 činných pracovníků.
Představili regionální produkty
V rámci Dne otevřených dveří připravila Okresní agrární komora v Přerově rovněž vítězné produkty soutěže o Regionální potravinu. Nabízeny byly letošní vítězné výrobky, například bílý jogurt Běláček ze ZD Jeseník, větrník z firmy Paulla, s.r.o. z Lipníku nad Bečvou, Skaličský med květový lipový nebo chléb leštinský speciál z Pekařství Leština, či sušená jablka z Lučic. Sortiment výrobků byl obohacen i vítězi z let minulých, jako byla Farmářská klobáska tenká firmy Váhala a spol. s r.o., pivo Zubr Gold z Pivovaru Zubr, nebo Loštický šáteček či Tvarůžková korunka z Tvarůžkové cukrárny z Loštic.
Kromě ochutnávky mohli zájemci zároveň některé výrobky oceněné značkou regionální potravina i nakoupit.
