Dokud nedostane Šumava pevná pravidla, bude její situace stále nestabilní. Tvrdí to Jiří Mánek, který dnes skončil ve funkci ředitele šumavského národního parku. Na jeho pozici jej nahradil dočasný šéf Pavel Hubený. Mánek trvá na tom, že Šumava potřebuje svůj vlastní zákon. Prosazování této myšlenky jej stálo místo, ministr životního prostředí Richard Brabec jej odvolal kvůli tomu, že se nemohli shodnout na filozofii vedení parku.
Za poslední tři roky pracoval tým s Mánkem na přípravě zákona o Šumavě, odpracovali tisíce hodin. Jak řekl Mánek, jednali s nejrůznějšími subjekty od nevládních organizací, zástupce vědecké sféry až po starosty obcí. Hledali kompromisní řešení, které by dalo Šumavě jasná pravidla. Až posléze zjistil, že ministr Brabec má jiný názor. Brabec se spíš kloní k myšlence zákona o národních parcích obecně.
Mánek se domnívá, že Šumavě dá řád jen speciální zákon s rigidními pravidly. Jenom během platnosti minulého plánu péče se tu vystřídalo v krátké době šest ředitelů, uvedl Mánek. Určitě to nebyli všechno špatní ředitelé, ale za stávajících vágních podmínek si každý může změnit pravidla v průběhu hry podle pocitů. Tím pádem ministři mohou podle svého názoru vydávat vlastní rozhodnutí a klidně i změnit ředitele, poznamenal Mánek.
Podle něj obecný zákon o národních parcích nic nevyřeší. Respektive nezmění situaci na Šumavě, kdy se proti sobě staví filozofie zachování přírody bez lidského zásahu a větší otevření lokality turistům a s tím spojenou výraznější možnost seberealizace místních obyvatel. Mánek dodal, že zákon o Šumavě vytvořený parlamentem by zajišťoval dlouhodobou koncepci, která by se neměnila s příchodem každého nového ministra životního prostředí.
Mánek upozornil, že tato lokalita je specifická především tím, že se v ní nachází 22 správních území obcí. To je v rámci celé Evropy unikát, nenajdete jiný národní park, který se dotýká tolika obcí, řekl.
Dočasný ředitel Pavel Hubený, jenž dnes nastoupil do funkce, prohlásil, že pod Mánkovým vedení porušoval národní park zákon. Jmenoval stavbu vyhlídek bez povolení, kácení v lokalitě na Ztraceném a nelegální použití chemických postřiků v boji s kůrovcem. "Není všechno pravda. Za mého vedení se nepoužila ani kapka chemie, aniž by ji právoplatně neschválil orgán ochrany přírody. Co se týče budování rozhleden, podle stavebního zákona můžete postavit bez povolení stavbu do rozlohy 25 metrů čtverečních a pěti metrů výšky. Ale na to je na správě parku tým odborníků, kteří to vyhodnocují," uvedl Mánek. Dodal, že kácení na Ztraceném začalo v době jeho předchůdce Jana Stráského. Podotkl, že po dobu celé existence šumavského národního parku to bylo zásahové území s výjimkou tří let v roce 2008 až 2010. Tato lokalita o rozloze 280 hektarů není žádným pralesem a jen 20 procent tohoto území patří do první zóny. V ní jsme nekáceli nic, za mého vedení jsme našli metodu, která ani aktivistům nevadila," řekl Mánek.
Dodal, že vedení parku opouští s čistým svědomím. Cení si toho, že se během jeho funkčního období podařilo schválit návštěvní řád na dobu neomezenou, projednat novou zonaci, která zvětšila první zónu o 100 procent, a také má park nově schválený plán péče. Mánek konstatoval, že po jeho příchodu na místo ředitele měl park na účtu jedenáct milionů korun a teď je tam 180 milionů korun.*
