České republice se nelíbí plán Evropské komise definovat pro potřeby budoucí společné zemědělské politiky po roce 2020, kdo je takzvaný "skutečný zemědělec" . Na včerejším jednání se svými resortními kolegy z dalších zemí EU takovou snahu odmítl český ministr zemědělství Miroslav Toman.
"Neustále všichni říkáme, že nová pravidla musí být podstatně jednodušší než ta současná," upozornil Toman. Podobnou definici takzvaného "aktivního zemědělce" přitom unie loni zrušila právě kvůli administrativní zátěži. Návrh definice by podle něj pravidla komplikoval, vedl by totiž k vyloučení takových zemědělců, kteří mají příjem i z dalších činností. Podle Tomana ale přitom ČR dlouhodobě usiluje o to, aby čeští zemědělci své podnikání diverzifikovali a snižovali tak možná hospodářská rizika. Diskuse o podobě společné zemědělské politiky po roce 2020 je součástí širších debat členských zemí o různých částech návrhu příštího víceletého unijního rozpočtu pro roky 2021 až 2027. Evropská komise by chtěla mít tato komplikovaná jednání, která určí podobu unijního hospodaření po většinu příštího desetiletí, mít uzavřená ještě do voleb do europarlamentu příští rok na jaře. Podle diplomatů je podobný rychlý vývoj ale jen velmi nepravděpodobný. Česko dává opakovaně najevo, že má s částmi návrhů problém, a není v tom v EU zdaleka jediné. Praha například žádá možnost pružného přístupu k zastropování přímých plateb a odmítá snižování celkových peněz, které by měla EU na zemědělství vydávat. Ministři zemědělství také hovořili o africkém moru prasat, tedy nákaze, která se v poslední době šíří v řadě unijních zemí. ČR už na opatření proti chorobě podle ministerstva zemědělství vynaložila přes 300 milionů korun a nákazu se tak podařilo udržet na relativně malém území.*
