V Českém Krumlově zahájili včera dvoudenní jednání ministři zemědělství zemí Visegrádské čtyřky, Bulharska a Rumunska. Tématy jednání budou registrace tradičních výrobků, revize společné zemědělské politiky, reforma trhu s vínem a situace na evropském trhu s vepřovým masem. Informoval o tom mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.
Středoevropským zemím se nelíbí revize společné zemědělské politiky EU, kterou navrhuje komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Boelová. Důvodem k nespokojenosti je nestejná výše podpory, která znevýhodňuje velké zemědělské podniky a těch je nejvíce právě v nových členských zemích EU. Návrh reformy nejvíce snižuje dotace skupiny velkých zemědělců, kteří nyní získávají na jednu farmu přímé platby přes 300 000 eur, což je asi osm milionů korun ročně. Česká republika tak může přijít až o 40 procent přímých plateb, zatímco Francie asi o 6,5 procenta dotací a Rakousko jen o 2,5 procenta.
Ministři zemědělství jednají i o vzájemných sporech ohledně registrace tradičních specialit. Některé nové členské země si podaly žádost o registraci výrobků, které jsou obvyklé i v sousedních zemích. Slováci a Poláci tak chtějí získat ochranu loveckého salámu, kabanosu, spišských párků či špekáčků. Jak uvedl Vorlíček, v případě schválení registrace Evropskou komisí podá Česká republika námitku.
Diskuse probíhají také o reformě trhu s vínem, kde předmětem sporu jsou doslazování vína a nestejná výše dotací vinařům v zemích Evropské unie. Evropská komise chce víno v budoucnu doslazovat pouze vinným moštem, který je dražší než v České republice používané doslazování řepným cukrem. Podle českých vinařů by to vedlo ke zdražení levnějších vín. Česká republika také poukazuje na rozdílnou výši plateb vinařům v zemích Evropské unii. V České republice mají dosahovat 88 eur, tedy 2300 korun na hektar, ale evropský průměr činí téměř 150 eur, což je 4000 korun na hektar.
Předmětem jednání je i společný postup v otázce krize na evropském trhu s vepřovým masem. Krizi způsobil prudký růst cen krmiva. Chovatelé vepřů v současné době nedostávají z kasy unie žádné přímé platby, což je znevýhodňuje. Zemědělské dotace se totiž v unii vážou na půdu a nikoli na vyprodukované suroviny.
