Míra nezaměstnanosti v Evropské unii se v prosinci snížila o 0,1 procentního bodu na 9,9 procenta. Poprvé od října 2011 tak sestoupila pod hranici deseti procent. Oznámil to dnes statistický úřad Eurostat. V samotné eurozóně bez zahrnutí nováčka Litvy nezaměstnanost klesla rovněž o 0,1 procentního bodu a dostala se na 11,4 procenta, což je nejníže od srpna 2012.
V České republice míra nezaměstnanosti podle údajů Eurostatu zůstala na listopadových 5,8 procenta. Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu, které se liší od čísel Úřadu práce ČR. Podle těch se míra nezaměstnanosti v Česku v prosinci zvýšila na 7,5 procenta z listopadových 7,1 procenta. Český statistický úřad vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, zatímco Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
Eurostat odhaduje, že v celé Evropské unii bylo v prosinci bez práce 24,056 milionu lidí. Proti listopadu se tak jejich počet snížil o 228 000. V samotné eurozóně bez zahrnutí Litvy počet nezaměstnaných klesl o 157 000 osob na 18,129 milionu.
Nejpříznivější situace na trhu práce byla v rámci EU v Německu, kde míra nezaměstnanosti činila 4,8 procenta. Nejvyšší míru nezaměstnanosti, a to 23,7 procenta, zatím za prosinec vykazuje Španělsko. K dispozici nicméně ještě nejsou prosincové údaje z Řecka. Tam podle posledních dostupných čísel míra nezaměstnanost v říjnu dosahovala 25,8 procenta.
Mezinárodní organizace práce (ILO) tento týden uvedla, že plán Evropské komise na podporu investic by mohl do roku 2018 vytvořit až 2,1 milionu nových pracovních míst. Investiční plán, který představil šéf komise Jeane-Claude Juncker, by měl do evropské ekonomiky v příštích třech letech dostat 315 miliard eur (8,8 bilionu korun). Základem plánu je budoucí Evropský fond strategických investic (EFSI).
Junckerův plán by mohl být důležitou cestou k přímé stimulaci reálné ekonomiky jako doplňku měnových stimulů, které oznámila Evropská centrální banka (ECB), prohlásil šéf výzkumného oddělení ILO Raymond Torres. ECB minulý týden uvedla, že spustí nákupy vládních dluhopisů a napumpuje do ekonomiky více než bilion eur (zhruba 30 bilionů korun).*
