V celé Evropské unii ubývá mladých farmářů. Zatímco jejich podíl se v rámci celkového počtu farmářů snížil v letech 1990 až 1997 zhruba o jedno procento (z 8,75 na 7,68 procenta), roste naopak zastoupení farmářů nad 65 let (z 23,28 na 27,76 procenta). Upozorňuje na to studie Budoucnost mladých farmářů v EU, kterou zpracovalo hlavní ředitelství Evropského parlamentu.
Studie nejen analyzuje úspěšnost různých podpůrných programů a výhod pro mladé zemědělce, popisuje překážky, s nimiž se potýkají začínající farmáři, ale navrhuje také deset základních kroků s úmyslem vypořádat se s touto znepokojivou situací tam, kde je to možné. Nepožaduje radikální změny zemědělské politiky EU, spíše předkládá konkrétní, reálně dosažitelné návrhy činnosti v nadcházejících letech, které vycházejí ze současného plánu politiky. Co je důležité, studie se zaobírá situací nejen v členských zemích EU, ale také v šestici nejvážnějších kandidátů, mezi něž patří Česká republika. Na budoucnost mladých farmářů tedy pohlíží jako na budoucnost v rozšířené Unii.
Není jistě od věci, když jako první navržené opatření zařazuje rozšiřování informací o mladých zemědělcích. Studie doporučuje, aby Evropská komise zřídila a udržovala úplnou databázi k situaci mladých farmářů v zemích EU i kandidátských státech. Nařízení č. 1257/99 nabízí podle studie významnou příležitost pro zvýšení podpory na začátky hospodaření mladých farmářů a doplňkových rantů na investice. V této době také v rámci národních plánů dochází k převedení přímých podpor do venkovského rozvoje a mohou být směrovány do opatření na podporu mladých zemědělců. Podpory by měly být zvýšeny tam, navrhuje studie, kde mladý farmář vykazuje podstatná zlepšení životního prostředí, nebo se jeho hospodářství nachází v LFA, nebo kde byly vytvořeny nové pracovní příležitosti. Alespoň minimální podpora pro tzv. zavedení nových farem mladých lidí by měla být povinná ve všech členských státech.
