Zejména o zavádění mléčných kvót, ale také o školním mléku jsme si povídali s Joelem Vandammem, který se sektorem mléka zabývá v rámci Evropské komise.
Máte pocit, že je pro Českou republiku nezbytné přejít již nyní na mléčné kvóty? Bude je EU ještě používat v době našeho vstupu?
Mléčné kvóty jsou součástí Společné zemědělské politiky EU a budou její součástí až do roku 2008. S pracovníky z vašeho ministerstva zemědělství jsme hovořili o problémech, které máte, a také o plánech zavedení režimu mléčných kvót u vás. Vím o tom, že je u vás na toto téma velká diskuse. Pochopil jsem také, že se v ČR chcete vyhnout problémům s kvótami, které zakusila EU. Ale samozřejmě se domnívám, že po určité době mají kvóty také pozitivní efekt.
My jsme ale v situaci, kdy mléčný sektor ještě není ustálený. Objevují se názory, že zavedení kvót by mohlo zbrzdit ty, kteří se chtějí rozvíjet, a naopak by pomohlo horším hospodářům.
Řekl bych, že tomu tak nemusí být. Samozřejmě záleží na tom, jak budete systém kvót aplikovat. Například v EU máme určité instrumenty ve formě zákonů, které podporují strukturální rozvoj. Záleží tedy na vás, jak systém kvót vybudujete a jak jej budete řídit.
Rozjíždíme zatím jeden z programů na podporu mléka, a to školní mléko. Jak je tento program v zemích EU rozšířen?
Unie vynakládá na tento program v průměru 100 milionů USD ročně. V nedávné době se vedla diskuse, zda tento program i nadále udržet, a mohu říci, že se Evropská komise jednoznačně vyslovila pro jeho pokračování. Podíl žáků na školách, kteří se tohoto programu účastní, se pohybuje od 8 do 51 %. Větší zájem je v severských státech, zejména ve Švédsku nebo Finsku.
