Systém mléčných kvót funguje bez problémů, říká po čtvrt roce od jeho zavedení ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Jan Höck. Téměř nikdo už ale nevěří, že by zemědělci vyrobili v prvním kvótovém roce 2,7 miliardy litrů mléka, na které fond kvóty rozdělil. Proti loňsku měla produkce stoupnout o osm procent, realitou je zatím zhruba dvouprocentní růst. Ani nákupní cena mléka se nezvyšuje tak, jak by si zemědělci přáli.
Letošní produkce mléka vzrostla proti minulému roku o dvě procenta, porovnává ředitel Českomoravského svazu mlékárenského Michal Němec. „Ukazuje se, že díky kvótám produkce výrazně nestoupá. Osmiprocentní nárůst tu zdaleka nebude,“ domnívá se. Ani ředitel SZIF Jan Höck nevěří tomu, že produkce mléka dosáhne 2,7 miliardy litrů. Zemědělcům, kteří nenaplní kvótu, bude v příštím kvótovém roce krácena, připomíná. „Souhrnná kvóta je nadnesená,“ vyjádřil svůj názor Josef Stehlík z vedení Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ). Také Pavel Novotný, předseda komise chovu skotu Agrární komory ČR, nepovažuje naplnění celkové kvóty za reálné. Nemyslí si však, že by producenti ve svých žádostech o přidělení mléčné kvóty nadsadili. „Očekávali, že budou moci více investovat, a to se projeví na dalším růstu užitkovosti. V plánech je ale brzdí nedostatek finančních prostředků, protože nákupní cena mléka se vyvíjí tak, jak se vyvíjí. Své způsobila i situace kolem onemocnění BSE a slintavkou a kulhavkou,“ řekl Novotný.
Domácí spotřeba mlékárenských výrobků odpovídá podle Michala Němce předpokládaným 2,08 až 2,1 miliardy litrů. „Zatím se nezdá, že by spotřeba výrazně rostla nebo naopak klesala,“ dodal.
Příznivou situací na zahraničních trzích argumentuje mimo jiné Agrární komora při svém tažení za vyšší nákupní cenu mléka. „V Evropě se kvůli nákazám výrazně snížily stavy krav a už neplatí, že je tu nadbytek mléka. To vedlo i k růstu jeho světové ceny. Našim exportujícím mlékárnám nahrává rovněž příznivý kurs dolaru,“ tvrdí Novotný. Současná cena, za niž naši zemědělci mléko prodávají, však podle něho neodpovídá jejich představám a nevyvíjí se ani podle nákladových trendů ve výrobě této základní komodity. Jak Novotný připomíná, i přes určité oživení v letošním roce nedostihla nákupní cena úroveň z roku 1998, kdy byl celostátní průměr 7,88 koruny za litr. Letošní květnová cena činila 7,75 koruny.
Cena by se měla zvyšovat postupně po čtvrtletích o několik haléřů, domnívá se Stehlík z ASZ. Představu o 8,50 korunách za litr ale nepovažuje stejně jako mlékaři za reálnou. Podle mínění Němce z mlékárenského svazu se letošní průměrná cena bude pohybovat kolem 7,80 koruny za litr. „Mlékárny, které v předchozích měsících platily zemědělcům víc, od července přizpůsobily cenu okolí,“ poznamenal.
Proč nenastává kýžené oživení ceny a jak mu pomoci, o tom diskutovali na červnové schůzce iniciované Agrární komorou její zástupci s představiteli mlékárenského svazu. „Shodujeme se s mlékárenským svazem, že současná farmářská cena neodpovídá. Neumíme ale najít cestu, jak z toho ven. Jsme přesvědčeni, že musí být s určitou pomocí nebo požehnáním státu podporován jednotný systém odbytu a na druhé straně jednotný systém nákupu mléčných výrobků,“ uvedl Novotný za Agrární komoru. Jak na straně prvovýroby, tak na straně mlékáren by měla vzniknout jednotná organizace jako jediná ochrana proti síle řetězců. Podle Novotného by měl stát vytvořit legislativní podmínky pro to, aby tyto snahy nebyly blokovány.
„Může se uvažovat o tom, že by na straně mlékáren vznikla obdobná organizace, jako je u prvovýroby družstvo Mlecoop. Buď na obranu proti tlaku zemědělců na zvyšování ceny, nebo můžeme postupovat společně,“ připouští Němec za mlékárenský svaz. Jak ale zdůraznil, debata o jednotné organizaci mlékáren byla nezávazná a zdaleka nejde o nějaký úkol.
Mnohem silnější slovo by měla mít podle komory také komoditní rada pro mléko, na jejíž závěry se většinou nebere zřetel. „V komoditní radě, která by měla vyvážené zastoupení prvovýrobců i zpracovatelů a v níž jsou také zástupci státu, by se měly prodiskutovat jednotlivé problémy včetně minimální ceny. Pak by se postupovalo jednotně podle přijatelné koncepce. Sektor mléka není možné ponechat běžnému působení trhu, a to si uvědomily i jinak velmi liberální země,“ poznamenal Novotný.
