Asi dvě stě tisíc litrů mléka denně nyní odvážejí cisterny ke zpracování za hranice. Po novém roce se množství určitě zvýší a současná jednání s odběrateli rozhodnou o tom, jak výrazně. Tuzemské mlékárny, které již poznaly, že nejde o plané hrozby dodavatelů, reagují zvyšováním nákupních cen. Nebezpečí dalšího odlivu suroviny bere vážně také ministerstvo zemědělství. Není mu lhostejný osud největšího zpracovatele v zemi, který přichází o citelný podíl mléka. Obav o ztrátu dodávek nejsou ušetřeny ani mlékárny vzdálené od německých hranic.
Trumf v rukou drží zemědělci, kteří na jednotném trhu dokáží lépe zpeněžit mléko v zahraničí a mohou tak tlačit na tuzemské odběratele. „Tlak na co nejlepší cenové podmínky je veliký. Mlékárny logicky navyšují nákupní cenu, která podle naší statistiky dosáhla v říjnu už 8,25 koruny za litr a do konce roku bude zřejmě ještě stoupat,“ předpokládá předseda Českomoravského svazu mlékárenského Michal Němec. Nepovažuje za nereálné, aby se v příštím roce dostal průměr na 8,50 koruny. S touto představou jde do jednání o obchodních podmínkách na příští rok družstvo Mlecoop.
„Mlékárny na nebezpečí většího odlivu suroviny reagují,“ potvrzuje Pavel Sáňka, předseda Mlecoopu. „Madeta nabízí na začátek roku 8,35 koruny, což je už na jiné úrovni, na průměrných 8,50 koruny na celý rok jsme se ještě nedohodli,“ dodal. Mlecoop se u vývozu mléka drží spíše stranou a jeho předseda přiznává, že cena, kterou u drážďanské firmy Müller získali, není taková, jaká by asi měla být. Mlékárna jednoho muže, který o všem rozhoduje, je pro ně těžko čitelná.
„Rozhodne, kdo dá nejvíc a kvalita obchodní smlouvy,“ říká jednoznačně předseda východočeské divize Mlecoopu David Novák, který se společností Müller bude jednat tento týden. Zatím s ní měli dohodu na ceně vycházející z průměru v České republice a k němu dvacetník. „Necítíme to tak, že musíme dát surovinu české mlékárně, abychom ji nepoložili, nebo že chceme dát německé. Bude záležet jedině na obchodní nabídce,“ konstatuje Novák. „Všichni nás před vstupem do Evropské unie přesvědčovali, jak to bude skvělé, když se nám otevřou trhy a budeme moci prodávat své výrobky ven, tak proč se nyní státní tajemník zabývá tím, že nám někdo dá v unii lepší cenu?“ naráží na nedávnou schůzku na ministerstvu zemědělství, na niž Miroslav Toman pozval zástupce mlékárenského svazu, agrární komory, Mlecoopu a Mlékařského a hospodářského družstva Jih.
O exportní aktivity Jihočechů, kteří mají od nového roku prodávat do bavorského Chamu 210 tisíc litrů mléka denně, šlo zřejmě nejvíce. Předseda družstva Jih Karel Bednář ale nechtěl jednání na ministerstvu komentovat. Jen uvedl, že státní tajemník chce s nimi ještě znovu jednat.
Toman zemědělcům obecně vyčítá, že u mléka využívají veškerých výhod volného trhu a dočasně vyšších cen v zahraničí, naopak u obilí si na volný trh stěžují a spoléhají na pomocnou ruku státu. „Proč bychom měli hledat nestandardní pomoc zemědělcům v případě obilí, když na druhé straně máme nečinně přihlížet, jak z republiky odchází mléko a vrací se zpět v podobě jogurtů nebo sýrů?“ prohlásil na setkání zemědělských podnikatelů ve Skalském dvoře. Toman dává také do souvislosti s vývozem suroviny dotace na mléko, které chce ministerstvo v příštích dvou letech vyplácet přes velké dobytčí jednotky. Pohrozil, že platby na dojnice by nemusely být.
Nikdo podle viceprezidenta Agrární komory ČR Pavla Novotného nemá mandát, aby zemědělcům či odbytovým družstvům nakazoval, co mají udělat. „Komora jednoznačně podporuje nutnost vývozu, bez něj by se ceny mléka doma nepohnuly. Jde o to najít hranici exportu, což ale přísluší mlékařským družstvům, které o něm budou rozhodovat,“ zdůraznil.
„Nejde nám o to, vyvážet do zahraničí, ale abychom byli bráni jako rovnocenní partneři,“ uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský, který na schůzku na MZe nebyl pozván. Domnívá se, že zatím nedošlo k posunu v navazování požadovaných dlouhodobých vztahů s mlékárnami, které jsou podle jeho slov vždy o objemu i ceně.
Josef Stehlík z vedení Asociace soukromého zemědělství ČR si myslí, že naše mlékárny zareagovaly pozdě na nabídky, které chovatelé dostali od zahraničních zpracovatelů. „Cena se tu nakonec zvedla, přesto mléko odešlo,“ poznamenal. Domnívá se také, že ne vždy každý dopředu dostatečně zváží, co jeho rozhodnutí do budoucna přinese.
