Spotřeba mléka se v ČR loni konečně přehoupla přes 200 litrů za rok. Českého spotřebitele, který se nechá velmi ovlivnit reklamou, je nutné neustále informovat o výhodách konzumace mléka a vysvětlovat občas zveřejňované polopravdy o této základní potravině. Upozorňuje na to Petra Škopová z a. s. Plemo, Žďár nad Sázavou. Tato společnost spolupořádá četné akce k propagaci mléčných výrobků – naposledy Dny mléka při příležitosti Světového dne mléka před OD Tesco v Pardubicích a Hradci Králové.
Spotřebitel podle Škopové díky reklamě až neúměrně preferuje výrobky s nulovým obsahem tuku. „Nevíme, zda byl někdy proveden průzkum toho, kolik lidí v ČR vděčí za svou nadváhu právě mléku, ale v porovnání se slazenými nápoji a např. hamburgery s hranolky jich jistě nebude většina,“ říká Škopová. Stálo by podle ní za úvahu zvážit, zda za naše velké problémy s přebytky tuku, nevděčíme z části také masivní reklamě na výrobky s nulovým obsahem tuku. „V naší republice je občan vnímavější k reklamě než např. v západních zemích a tak dopad některých reklam může být dalekosáhlý. Vždyť jeden smetanový jogurt 150 ml obsahuje 8 až 10 procent tuku, tj. zhruba 12 až15 g tuku. Denní výživová norma hovoří o 71 g tuku na den,“ porovnává.
Neopominutelný, ale zanedbávaný je podle jejího názoru obsah a využitelnost vápníku v mléce a mléčných výrobcích. „Podle lékařských studií má celá naše populace denní příjem vápníku na úrovni 50 procent normy. Zdravotní pojišťovny přispívají nemalé sumy peněz na nákup léků s obsahem vápníku, které mají tu nevýhodu, že člověk dostane jednorázově např. 1000 mg vápníku, který není organismus schopen efektivně využít pro zabudování do kostí a část vápníku se může ukládat do cévních stěn, popř. přispěje k tvorbě ledvinových kamenů,“ upozorňuje Škopová. Na druhé straně, dodává, zde máme mléko se svým vysokým obsahem vápníku a s optimálním dávkováním v průběhu dne. Málokdo vypije na ex 1 litr mléka, nebo sní 15 dkg tvrdého sýra.
