Letošní jarní mrazy nadělaly ovocnářům pouze lokální škody. Postiženy byly například výsadby meruněk na jižní Moravě, ojediněle byly zasaženy i třešně. "V souhrnu mrazy v ovocných sadech zásadní škody nezpůsobily. Škody jsou za republiku v milionech korun a nijak významně se nepromítnou do celkové letošní úrody," řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Roční hodnota ovoce sklizeného českými sadaři se pohybuje kolem 1,3 miliardy korun.
Mrazy zasáhly pěstitelské oblasti v první dekádě dubna a pak na přelomu dubna a května. Zásadní okolností, proč sady mrazům odolaly, bylo kvůli velmi chladnému začátku jara opoždění vegetace. Kvetení stromů nastalo o několik týdnů později. "U peckovin je nyní zpoždění vegetace tři týdny a u jádrovin dva týdny," řekl Ludvík. Kdyby byla vegetace rozvinutá jako v minulých letech, byly by letošní škody z mrazů velmi vysoké.
Pokračující velmi chladné počasí by se podle Ludvíka mohlo projevit na horším opylení, případně na větším červnovém propadu plůdků. Přesnější odhady letošní úrody, a tedy i dopadů letošního jarního počasí, budou mít ovocnáři k dispozici na konci června.
Jarní mrazy srážejí v posledních letech úrodu ovoce v ČR dost často. Škody z mrazů ovocnáři utrpěli zejména v letech 2019, 2017, 2016 a 2011. Loni mrazy zdecimovaly především úrodu meruněk. Sklidilo se jich pouhých 471 tun, což představovalo meziroční pokles téměř o 80 procent. Mimořádně ničivé byly květnové mrazy v roce 2011, kdy bylo poničeno 10 500 hektarů sadů, tedy asi 60 procent všech výsadeb. Sklizeň ovoce tehdy klesla na pouhých 101 249 tun a patřila mezi nejnižší sklizně za posledních 50 let.
Ovocnáři se sady před mrazy snaží ochránit ohříváním svícemi, pálením dřeva a slámy či používáním protimrazových zamlžovačů. K promíchávání vrchního teplejšího vzduchu se spodním studeným se dají použít i ventilátory či vrtulníky. Pokud však jsou mrazy silné a trvají řadu dní, je obrana velmi obtížná a také velmi nákladná. Proti škodám z mrazů se nelze pojistit.*
