Zemědělci a majitelé zemědělských pozemků na Opavsku si stěžují na nedostatečný odlov divočáků. Přemnožená černá zvěř jim podle nich působí statisícové škody, které provozovatelé honiteb nechtějí hradit. Stěžují si i na nedostatečnou aktivitu opavských úředníků, kteří by situaci měli řešit. Uvedl to zemědělec z Jakartovic Jiří Michalisko, který zastupuje několik nespokojených kolegů. Vedoucí odboru životního prostředí opavského magistrátu Marie Vavrečková připustila, že škody zemědělcům vznikají. Podle ní ale náhrady dostatečně neuplatňují.
"Jen za poslední měsíce evidujeme u několika zemědělců škodu okolo 400 tisíc korun. Sumu vyčíslily i znalecké posudky. V areálu zámku v Hradci nad Moravicí zničili divočáci trávník za 60 tisíc korun. Další kolega zase vinou rozryté louky nesklidil seno a krmivo na zimu musel nakoupit," řekl Michalisko. Správci jednotlivých honiteb podle něj odmítají škody hradit s tím, že nikdy nic neplatili, tak ani teď nebudou.
Vavrečková připouští, že škody nyní zemědělcům vznikají ve větší míře. Podle ní ale nejsou dostatečně důslední při vymáhání jejich náhrady. "Uživatelé honiteb jsou ze zákona o myslivosti objektivně odpovědní za škody, které zvěř působí v honitbách na honebních pozemcích a na zemědělských plodinách či lesních porostech. V případě zemědělců pak není valná většina škod vůči uživatelům honiteb vůbec uplatňována," doplnila.
Zemědělci a majitelé pozemků na Opavsku také poukazují na to, že odlov černé zvěře má být celoroční. To se v regionu podle nich neděje. "Už delší dobu požadujeme navýšení ročního limitu odstřelu z 2000 na 3000 kusů. Přístup myslivců i úředníků je ale spíše chovatelský. Máme také pocit, že se odlov soustředí na podzimní období, kdy se konají komerční lovy a odstřel kance mohou provozovatelé honitby zpoplatnit," tvrdí Michalisko. Myslivci takto podle něj upřednostňují své ekonomické zájmy. Vavrečková připustila, že odlov prasete divokého není během roku stejně intenzivní.*
