Myslivci na Zlínsku dokončí o víkendu výměnu pachových ohradníků, které od loňského července lemují část území zamořeného africkým morem prasat. Obměna, případně doplnění, zahrnuje ještě 4700 ohradníků zhruba na 23 kilometrech. Už na začátku září myslivci osadili 2700 nových pachových ohradníků na 15 kilometrech, řekl Vlastimil Nevrkla, jednatel společnosti EKOPLANT, která zařízení dodává.
Zatímco součástí dosavadních ohradníků byla polyuretanová pěna, nosičem účinné látky na nových pachových ohradnících je kostka vyrobená na bázi škrobu. Podle Nevrkly nezatěžuje životní prostředí. "Rozdíl je hlavně v odbouratelnosti, biodegradabilitě nosiče. Polyuretanová pěna je toxická záležitost, tam vznikají rozkladem aromatické diaminy. Ty jsou toxické, mutagenní, karcinogenní. Teď se to zlikviduje a použije se biodegradabilní nosič na bázi škrobu. Tenhle nosič už je naprosto odbouratelný, šetrný k přírodě," uvedl Nevrkla.
Nové pachové ohradníky tvoří dřevěná tyč, která se musí zatlouci do země. Na ni se upevní kovový profil, do nějž myslivci zasunou nosič. Udělají v něm vpichy, do nichž vstříknou účinnou látku.
Součásti nových ohradníků si dnes převzal i hospodář Mysliveckého sdružení Veselá - Klečůvka Petr Žůrek. "Ohradníky budeme vyměňovat od Lípy do Slušovic, půjdeme až pod Březovou. Bude nás na to zhruba deset, dvanáct, to se dá," řekl Žůrek.
Mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček na dotaz ČTK uvedl, že se výměna pachových ohradníků týká 38 kilometrů, přičemž některé exponované úseky byly posíleny. Stát to bude 300 tisíc korun, kompenzaci myslivcům vyplácí ministerstvo zemědělství. "Aktuální výměna je komplexnější, přechází se kvůli ztrátě účinnosti starší technologie na novou, která je účinnější a není zatěžující pro své okolí," uvedl Vorlíček.*
