Na Zlínsku v území zamořeném africkým morem prasat by měl být možný lov divočáků, za odstřel by měli vlastníci honiteb dostávat kompenzace. Navrhuje to Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ). Žádá také, aby stát vytvořil nárazníkové pásmo, které by se táhlo od okresu Brno-venkov přes Olomoucko až k Frýdecko-Místecku. Tam by se dala prasata lovit pomocí technik, jež nejsou povolené, tedy například s použitím umělého osvětlení. Vyplývá to z dokumentu na webu myslivecké jednoty.
O návrzích bude ve čtvrtek na Zlínsku jednat s myslivci ministr zemědělství Marian Jurečka a šéf Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
Myslivci navrhují vytvoření dvou oddělených zón. Tou první je zamořená oblast, druhou nárazníkové pásmo, kde by měla být v co nejkratší době populace divokých prasat silně redukována. Podle myslivců by se v zamořené oblasti mohla prasata lovit, ale jenom při individuálních, ne na společných lovech. Hromadně by se neměla lovit v zamořené oblasti žádná zvěř. Divoká prasata by se mohla lovit všechna bez ohledu na věk, nesměla by se ale přikrmovat a vnadit. V oblasti by se k lovu mohla používat umělá světla, noktovizory a další pomůcky. Prasata ze zamořené oblasti by se nesměla jíst, ale dávala by se do kafilérie.
Za odlovená a zlikvidovaná prasata v zamořené oblasti by měli dostávat myslivci podle jednoty kompenzace. Tisíc korun za sele, 2000 za mladé prase, takzvaného lončáka, a 3000 korun za bachyně a kňoury.
Také v nárazníkové zóně by se prasata mohla lovit s pomocí umělého osvětlení či zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů. I tady by byl povolen neomezený lov všech věkových kategorií prasat.
Podle Miloše Ježka z myslivecké jednoty jsou prasata v republice silně přemnožená, mimo jiné kvůli pěstování kukuřice, ve které se mohou divočáci schovávat a kde mají dlouhodobý přísun potravy.*
